Proč kyselina listová zabraňuje prvnímu infarktu, ale ne tomu druhému?

Výzkum, který byl proveden vědci z Barts and The London School of Medicine and Dentistry (Wald et al., 2011) a publikován v nejnovějším vydání magazínu Public Library of Science osvětluje matoucí medicínský paradox. Je dokázáno, že užívání kyseliny listové snižuje hladinu homocysteinu v krvi, což by podle epidemiologických statistik mělo snížit riziko infarktu myokardu, ale klinické studie s kyselinou listovou neprokázaly očekávaný efekt. 

V současné době medicíny založené na důkazech, se upouští od preventivního doplňování stravy o zdraví prospěšné mikroelementy, které ve stravě chybí nebo v ní nejsou zastoupeny v dostatečné míře. Studie zkoumající vliv vitaminů na prognózu pacientů trpící různými chorobami, totiž neprokazují většinou významně pozitivní efekt.

Kyselina listová patří do skupiny vitaminů B. Je to esenciální látka, kterou si tělo nedokáže samo vyrobit. Je hojně obsažená v listové zelenině, luštěninách, vaječném žloutku, kvasnicích, celozrnném pečivu. V menší míře se nachází i v ovoci (pomerančová či grapefruitová šťáva), brokolici, kapustě či v pivu. Hojný příjem kyseliny listové je důležitý zejména v těhotenství, protože při jejím nedostatku se mohou objevovat rozštěpové vady nervové soustavy. V organismu má vitamin dvě základní funkce. Jednak je podstatný pro syntézu DNA (při nedostatku tohoto vitaminu v dietě vzniká anemie) a dále pro regeneraci aminokyseliny methioninu. K tomu dochází tak, že derivát kyseliny listové, metyltetrahydrolát, se vzdá své metylové skupiny a naváže ji na homocystein za vzniku methioninu. Homocystein je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární choroby, z čehož vyplývá, že dostatečný příjem zeleniny je důležitý v prevenci infarktu myokardu. Otázkou, kterou si vědci položili bylo, zda doplňování stravy o kyselinou listovou má či nemá význam v sekundární prevenci. Tedy u lidí, kteří již prodělali infarkt myokardu.

Vysvětlení je překvapivě jednoduché. Snížení homocysteinu zabraňuje shlukování destiček, čímž brání vzniku krevní sraženiny. Takovou funkci má i aspirin neboli kyselina acetylsalicylová. Tento lék se používá při léčbě akutního infarktu myokardu. Pacienti, kteří již infarkt prodělali, užívají většinou aspirin celoživotně. Tedy pokud pacienti v klinických studiích už užívali aspirin, neprokázal se další efekt ve snižování hladiny homocysteinu pomocí kyseliny listové. Aspirin byl ve skutečnosti široce užívaný účastníky studií, protože studie byly především prováděny u lidí, kteří už někdy prodělali infarkt myokardu nebo trpěli jinou kardiovaskulární chorobou.

Výzkum provedený dr. Davidem Waldem z Wolfsonova institutu preventivní medicíny na Lékařské fakultě v Londýně prokázal rozdíl v redukci srdečních příhod mezi pěti studiemi s nízkým užíváním aspirinu (60 procent účastníků bralo aspirin) a pěti studiemi s velmi častým užíváním aspirinu (91 procent pacientů). Pozorované snížení rizika bylo 6 procent, ale mohlo by to být 15 procent, kdyby nikdo z nich aspirin nebral. Výzkum byl založen na 75 epidemiologických studiích, jež zahrnovaly na 50 000 účastníků, a klinických studií počítajících 40 000 lidí.

David Wald k výzkumu říká: „Negativní známky klinických studií by neměly zavřít dveře užívání kyseliny listové, protože užití tohoto vitaminu může stále prospívat těm, kteří ještě infarkt neměli."

Autor: Pavla Čermáková

Použité zdroje:

Originální studie: David S. Wald, Joan K. Morris, Nicholas J. Wald. Reconciling the Evidence on Serum Homocysteine and Ischaemic Heart Disease: A Meta-Analysis. PLoS ONE, 2011; 6 (2): e16473 DOI: 10.1371/journal.pone.0016473

Zdroj: www.sciencedaily.org,  Wikipedia

Obrázky: http://www.sxc.hu