Přístup evropských zemědělců ke GM plodinám

Kolektiv tří autorů (Francisco J. Areal, Laura Riesgo a Emilio Rodrı´guez-Cerezo) pracující ve Spojeném výzkumném centru (JRC) a současně ve výzkumném středisku a univerzitě v Seville a Univerzitě v Readingu zpracovali postoje zemědělců ke GM plodinám, zvláště kukuřici necitlivé na glyfosát či glufosinát (HT) a HT řepce. Podrobně se zaměřili na Španělsko, Francii, Maďarsko, Německo, Anglii a Česko. V prvé trojici se osobně dotazovali 208, v druhé trojici 439 zemědělců v období březen - červenec 2007.

Z rozsáhlého statisticky zpracovaného materiálu uvádíme odpovědi na dotazy:

Všimněme si značné rovnováhy u HT kukuřice; rozptyl pozitivního přístupu (asi ano + určitě ano) je 37-38% a negativního (určitě ne + asi ne) 34-38%. Překvapivé je to mezi Španělskem a Maďarskem. O Španělsku je přitom známo, že v rámci EU vede v pěstování transgenní kukuřice. Z celkové plochy Bt kukuřice v Evropě připadlo v roce 2010 na Španělsko 84%, tj. 75 575 ha. Nejen to, v loňském roce v EU přišlo 51 oznámení o plánu polních zkoušek, tj. uvádění do životního prostředí. Z toho jeden plán - polský - byl vládou zamítnut. Španělsko jich podalo 25, čili rovnou polovinu. Maďarští zástupci naproti tomu patří v EU ke skalním oponentům GMO a Maďarsko žádný polní pokus neplánuje.

Je škoda, že pro ČR se nehodnotil vztah ke HT kukuřici, ale k řepce, která se považuje za rizikovou vzhledem k možnosti „zdivočení", schopnosti semen přezimovat a možnosti křížit se s plevely. Patrně to je důvod, proč je u nás velký počet nerozhodných. Je nám ke cti, že se držíme s rozdílem 1% s velmi racionální Anglií.
Překvapivé je Německo, kde ministryně Ilse Aigner prohlásila v roce 2009 pro Berliner Tagesspiegel, že uvažuje o zákazu Bt kukuřice, protože „nemá zjistitelné výhody pro lidi". (Paní ministryně ze skromnosti lidem neřekla, kolik se vystříká chemie proti zavíječi). Přitom výsledky ukazují, že podíl pozitivně smýšlejících německých rolníků ku oponentům je 53:32 = 1,66, tedy je větší než u nás ( 44:28 = 1,57);  největší je opět u racionální Anglie 45:25 = 1,8.

Dalším velmi poučným zjištěním jsou důvody uváděné pro a proti pěstování GM plodin.

Důvody pro a proti pěstování GM plodin

V kladném přístupu jsou 2 důvody odvozené od porady a 2 mají charakter subjektivního pocitu (¤). V negativním postoji jde 1 na účet rady a 6 důvodů (přes polovinu) je subjektivního charakteru (¤). Z toho je patrné, jak významná je osvětová činnost, objektivní informace a poradenství.

Autor: prof. Jaroslav Drobník

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje: Plant Biotechnology Journal (2011) 9, pp. 945–957