Přečtení genomu mořských koníků odhaluje zajímavé věci o evoluci

Mezinárodní vědecký tým úspěšně přečetl a analyzoval genom koníčka pruhoocasého (Hippocampus comes), který obývá korálové útesy a porosty chaluh v tropických mořích JV Asie. 

Pod vedením Axela Meyera z Univerzity v Kostnici se na výzkumu podílelo i 6 evolučních biologů z Kostnice a vědci z Číny a Singapuru. Badatelé získali data, která osvětlují průběh rychlé speciace a diverzifikace prostřednictvím ztrát a duplikací genů, stejně jako změn a ztrát regulačních elementů v genomu. Studii Meyerova týmu nedávno publikoval časopis Nature.

Právě mořští koníci jsou na takový výzkum, který spojuje čtení genomů s analýzou evolučních mechanismů jako dělaní. Jejich evoluce totiž byla rychlá a hodně nápadná. Dnešní mořští koníci už ryby příliš nepřipomínají.

Meyer a spol. ukazují, že evoluční změny neprobíhají jenom na úrovni změn genů, ale že se také ve značné míře týkají i regulačních elementů. Tyto elementy jsou evolučně konzervované sekvence DNA v genomu, jejichž úkolem je regulovat funkci genů. Je pozoruhodné, že některé z těchto regulačních elementů, které považujeme za velmi důležité pro fungování zárodečného vývoje, u mořských koníků scházejí.

Obzvláště se to týká regulačních elementů, které jsou zodpovědné za typický vývoj kostry u ryb, a vlastně i jiných obratlovců včetně člověka. To je zřejmě jedním z důvodů, proč je kostra mořských koníků tak podivná. Nejde přitom jenom o její tvar. Nemá například žádná žebra. Tělo koníků je obrněné kostěnými pláty, jejich často bohatě zdobený ocas poskytuje výhodu kamufláže. Na těchto výrazných změnách oproti klasickému tělnímu plánu ryb se podle všeho podepsaly ztráty regulačních sekvencí.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: