Praxe při studiu může pomoci při hledání budoucího zaměstnání

Jaké jsou podle Vás nejčastější důvody, aby student začal pracovat?
K: Podle mého názoru v prvních letech studia převažují důvody ekonomické, později se k nim připojují i důvody zvyšování odbornosti, a tedy i získání praktických poznatků vedoucích k dosažení lepší pozice na trhu práce v budoucnosti.

M: Těch motivů je tam samozřejmě celá řada. Na naší fakultě se většina pracujících studentů věnuje odborné práci, alespoň trochu podobné studovanému oboru. Proto si myslím, že vedle motivu finančního (který bude asi převládat) se jedná také o motiv „odzkoušet“ si své znalosti v praxi a v podstatě si již v průběhu studia zkusit své uplatnění na odborném trhu práce.

Ovlivňuje práce přístup studenta ke škole?
K: Pracující studenti jsou mnohem více vytíženi, než ostatní studenti. Zapojením do praxe získávají další nové pracovní návyky, jsou schopni si lépe organizovat svoji práci i studium, lépe hospodaří s časem.

M: To záleží na konkrétním studentovi. Někteří si práci pouští až příliš „na tělo“, jiní si udržují zdravý odstup a jejich prioritou zůstává studium. První případ se podepisuje na přístupu velmi negativně a často končí tím, že student školu vytěsní úplně. Naopak ti, kteří využívají tohoto spojení s mírou, mohou velmi dobře vzájemně posilovat své pozice jak ve škole, tak v zaměstnání.

Jaké největší výhody/nevýhody spatřujete v kombinaci studia a zaměstnání?
K: Pokud jde o pozitiva, vidím je zejména ve spojení teorie s praxí. Oproti ostatním mají pracující studenti možnost dívat se při cvičeních na analyzované problémy v širších souvislostech. Kladný vliv může mít zaměstnání i na tvorbu bakalářských či diplomových prací, kde je velmi pozitivně hodnocen aspekt využití v praxi.

M: Základní výhodou je „odzkoušení si“ znalostí v praxi a zjištění, nakolik lze uplatnit nabyté poznatky ze školy. I negativní zkušenost z práce může pomoci ve studiu. Student si na základě praxe může třeba vybrat jinou specializaci. Za základní nevýhodu spatřuji lákadlo v podobě vytě sňování školy, které může v mírnějším případě znamenat potíže ve studiu, v horším i jeho ukončení.

Souhlasíte s argumentem, že práce během studia pomáhá překonat počáteční problémy při hledání zaměstnání jako čerstvý absolvent?
K: Ano, souhlasím. Velmi často se stává, že pracujícím studentům je nabídnuta spolupráce i po absolvování školy, takže nemusí řešit problém vstupu na trh práce.

M: Ano, rozhodně ano. Každý kontakt s pracovním trhem je posílení budoucí pozice při hledání zaměstnání. A nejvíc, samozřejmě, v okamžiku, kdy pracujete již při studiu v oboru, ve kterém pak chcete pokračovat.

Myslíte si, že počet pracujících studentů, který je vyšší v porovnání se západní Evropou, vypovídá negativně o náročnosti studia na českých VŠ?
K: Bohužel nemám k vyslovení solidního názoru dostatek informací a podkladů. Nicméně podle mého ryze subjektivního názoru, který zakládám na zkušenostech se studenty programu CESP, nebyla úroveň českých studentů nižší. Velmi často tomu bylo naopak.

M: Bohužel netuším, jestli je u nás vyšší podíl pracujících studentů než v západní Evropě. Tuto statistiku jsem neviděl. Osobně se však nedomnívám, že by počet pracujících studentů byl důsledek „jednoduchosti“ VŠ v Česku. Na rozdíl od VŠE, kde si mohou studenti flexibilně tvořit rozvrh, a účast na přednáškách není povinná, existuje mnoho škol, kde tyto možnosti nejsou.

Máte nějakou výrazně pozitivní nebo negativní zkušenost s pracujícími studenty?
K: Zkušenosti mám většinou kladné. Někdy studenti žádají od vyučujícího individuální termíny konzultací, než jsou vypsány, ale v tomto směru jsem zatím neměla žádné problémy. Naopak bych ráda zdůraznila, že podle mých zkušeností „problémoví“ studenti nepochází z řad pracujících.

M: Výrazně pozitivní zkušenost nemám. Občas narazím na studenta, který opravdu plní onu vizi kombinace práce a studia na bázi výměny zkušeností z obou oblastí. Výrazně negativní zkušeností je armáda studentů ukončujících studium a odcházejících za prací. O to více člověka mrzí, když se tito studenti po pár letech vrací s prosíkem, aby mohli dostudovat.

Zdroj článku: www.ilist.cz