Potraviny místo pilulek

Jaro za dveřmi a na některé z nás padne jarní únava. Pokud je to fyziologický stav a ne výmluva z lenosti, pak je zpravidla vina svržena na avitaminosu a vůbec nedostatek vhodných složek potravy. Farmaceutický průmysl hbitě nabídne pilulky.

Biotechnologie nabízí lepší řešení ve směru založeném Ingo Potrikusem. O jím vyvinuté zlaté rýži doplňující stravu provitamínem A jsme již referovali (září 2008). Stejný úspěch představuje projekt BioCassava založený na trasgenní manioku tvořícím beta-karoten. Nyní přicházejí další plodiny nahrazující pilulky.

Nedostatek železa může způsobit nejen jarní únavu, ale problémy daleko vážnější spojené s krvetvorbou, třeba vznikem anemie. Podle zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) nedostatkem železa trpí asi dva miliony lidí. Nejvíce jsou postiženy děti a těhotné ženy. Tradiční křížení nepřineslo odrůdy s vyšším obsahem železa v částech používaných jako potraviny. Švýcarští vědci v Curychu vyvinuli rýži, která nahromadí v endospermu (část semen, kterou po oloupání zrn jíme) až šestinásobné množství železa. Nazvali ji odrůda NFP. Proč? Hromadění železa dosáhli zavedením genu pro syntézu nikotinaminu (N) a ferritinu (F), což je bílkovina pevně navazující železo. Dalším vnesený gen řídí syntézu fytázy (phytase - P). Fytin je molekula s šesti hydroxylovými skupinami, na které jsou navázány kyseliny fosforečné. Je v rostlinách největším zásobárnou fosforu. Jenže na kyselinu fosforečnou ve fytátu se také pevně navazuje železo. Tak pevně, že pro nás není k disposici a projde zažívacím traktem bez užitku. Štěpit fytát dokážou jen mikroorganismy v bachoru přežvýkavců.

Člověk ani jiní živočichové s jednoduchým žaludkem to neumí. Navázaný fosfor i železo by se v našem žaludku neuvolnily. Proto je významné, že do rýže poskytující železo se vnesl i gen pro enzym fytázu, která nám a jiným monogastrikům pomáhá využít fosfor i železo vázané na fytát. V Číně vyvinuli i kukuřici s fýtázou - ovšem pro prasata, ne pro lidi. To aby prasata měla dost fosforu a ten normálně nevyužitý v prasečí kejdě neznečišťoval vodní toky.

Možná, že si někdo vzpomene, jak mu v mládí na doporučení lékaře rodiče podávali na lžíci „rybí tuk", což nebyla většinou oblíbená lahůdka. Důvodem bylo, že k tvorbě buněčných membrán jsou nutné mastné kyseliny. Některé jsou „tuhé", některé „ohebné". Právě ty ohebné - označují se pro přítomnost nenasycené vazby na konci řetězce omega-3-mastné kyseliny - zlepšují kvalitu membrán krvinek i dalších buněk. To se projevuje například v lepším zdravotním stavu srdce. Jenže naše tělo si je vyrábí jen obtížně, a musíme je přidávat - nebo alespoň příbuzné molekuly, ze kterých je tělo vytvoří - v potravě. A rybí tuk je jejich zdrojem.

Nyní přichází jiný zdroj. Vzhledem k ohrožení mořského rybolovu se hledá, zda by 3-omega nemohly tvořit rostliny. Ty je, bohužel, obsahují pouze v malém množství. Výrobní řetěz omega-3 kyselin není dostatečně znám. Pokusy nějak do něj zasáhnout sice někdy vyšly co do kvality produktu, ale kvantita na to doplatila: výtěžek podstatně klesl. Až nyní přišel úspěch. Transgenosí vznikla odrůda sóje, která tyto mastní kyseliny dokáže syntetizovat.

Vraťme se v poslední novince opět k jarní únavě a vitamínům. Jedním z nich je vitamin B6 , chemicky dvě látky - pyridoxal a pyridoxamin - zařazené do systémů mnoha enzymů v našem těle. Jejich správná koncentrace je nezbytná. Jelikož živočichové nemají patřičné syntetické dráhy, musí vitamin B6 získat v potravě. Navíc vodorozpustný vitamin se v těle nehromadí a nadbytek je vylučován v moči. Přísun tedy musí být pravidelný.

Proto se hledá způsob, jak zvýšit syntézu v rostlinách. Kontrola a řízení obsahu pyridoxinů v těle rostlin jsou poměrně dobré, nedovolující jeho zvýšení. Ale vnesení patřičných genů za regulační značkou (promotorem) fungující hlavně v semenech, uspělo třínásobně zvýšit koncentraci vitaminu B6 v semenech pokusných rostlin. Cesta je tedy nalezena. Výsledek přispívá nejen k vítanému zdroji potřebného vitamínu. Slouží též jako „lapač kyslíkových radikálů" znehodnocujících potravinářské suroviny a produkty při uskladnění.

Biotechnologie má prostředky, jak zvyšovat kvalitu potravin bez dodatečných chemikálií. Jen takové plodiny uvést do praxe a předložit na talíř strávníkům. Jsou tu dvě překážky. Prvou jsou zdlouhavé a nákladné schvalovací procedury v Evropě. Druhou neustále budují podvodní agitátoři, kteří dokázali zabrzdit deset let i tak humánní projekt jako je zlatá rýže. Ať osleply děti, ať i zemřely, jen když se jim podařilo prosadit svou víru!

Autor: Prof. Jaroslav Drobník