Potraviny a informace

Potraviny a stravování patří k nejvýznamnějším rysům lidských kultur. Proto je postoj veřejnosti k potravinám velmi silný a také konzervativní. Moderní vývoj na něj přináší velkou zátěž. V historii byl spotřebitel úzce spojen s výrobcem potravin. Byl blízko sedlákovi, který pěstoval plodiny a zvířata a většinou z nich sám vyráběl potravinářské produkty. Zájem sedláka byl jasný - spokojenost zákazníka, neboť na něm byl bezprostředně závislý. Nárůst populace, intenzivní zemědělství, technologický pokrok a další vlivy začaly spotřebitele oddělovat od zdrojů potravy. Mezi něj a sedláka se vložil zpracovatelský, tedy potravinářský průmysl. V poslední době se do tohoto řetězce vkládá další článek - obchod.

Spotřebitel už nemůže sledovat postup výroby a další osudy své potravy, dokonce si všechny její stupně ani nedovede představit. To v něm vyvolává pochybnosti a nedůvěru v potraviny, které konzumuje. Naproti tomu další dva články - zpracovatelský průmysl a obchod, mají kromě spokojenosti zákazníka ještě jeden motiv - ekonomii. A bohužel, tyto dva motivy spolu často soutěží.

Situace se odráží v informační rovině, která získává velký význam - když něco nemohu přímo sledovat, musím věřit tomu, co se dovím. Průmysl a obchod vstupuje dvěma proudy: informacemi a inzercí. Obojí je ve službách ekonomie a je určitým způsobem legislativně regulováno. Spotřebitel poskytuje informaci velmi jednoduchým způsobem - poptávkou po určitém zboží a vůči obchodu „nohama", tedy kam chodí nakupovat.

Vstupují však další hráči. Nejmocnější jsou media. Téma potravin je vděčné a z výše uvedených důvodů zvyšuje náklad a sledovanost, tedy zisky z inzerce. Kruh se uzavírá. Bohužel, zde neplatí zpětná vazba, takže zájem není regulován kvalitou, naopak, čím je informace exotičtější a sensačnější, tím je úspěšnější.

Přicházejí i zdravotníci. Lékaři jsou motivování velmi eticky, snahou přispět ke zdraví lidí. Jenže jsou závislí na současném stavu poznání a ten se vyvíjí, a to čím dál tím rychleji. Jejich názory a tedy i informace a doporučení mají proto značné fluktuace. Jedna chyba v desetinné čárce učinila špenát zázračným zdrojem železa. Pamatujeme vaječnou dietu proti tloustnutí. Pak se vejce stala nezdravá kvůli cholesterolu. Saň cholesterolu velmi řádila v našem jídelníčku - a ejhle, objevují se zprávy, že jde o pouhou ještěrku, tou saní je cukr a glycidy vůbec, například brambory. Výzkum jde dál - co všechno se ještě dovíme! Přitom nelze podcenit placebo efekt. Působí na obě strany. Když dva dostanou na talíř zcela identický oběd, je na tom lépe a to i zdravotně ten, který věří, že jí nejzdravější jídlo, proti druhému, kterému někdo namluvil, že je to nezdravé a kvalitou pochybné.

Bohužel se potraviny stávají nástrojem a zbraní v politických bojích. To může mít silně negativní až tragické důsledky. V osmdesátých letech minulého století Zelení a levice prosadily v Evropě proti šlechtitelské metodě transgenose informační kampaň, která vyústila v celou sbírku pověr a nesmyslných katastrofických scénářů.  V důsledku toho politici vytvořili legislativu regulující geneticky modifikované plodiny jako nebezpečné jedy, výbušniny a narkotika.

Evropa tak začala zaostávat, nejprve za americkým kontinentem, nyní už i za dříve rozvojovými zeměmi v Asii a Africe. Následky se neomezily jen na Evropu; v Africe odmítly některé státy americkou potravinovou pomoc, protože obsahovala GM kukuřici a vláda měla obavy o ztrátu evropského trhu. Lidé tam umírali hlady vinou evropské nesmyslné legislativy. To se ovšem obyvatelům nemohlo říct, takže se GM kukuřice prohlásila z „jedovatou". Tak také může fatálně působit informace o potravinách.

Rozumní politici stejně jako potravinářský a agrární průmysl vidí narůstající problém a snaží se o nápravu Přidávají se k ním organizace zemědělců. Jenže tahají za špatný konec. Lobismus u politiků a různá administrativní opatření jsou málo účinná. Také zemědělci těžko budou rozšiřovat plochy GM plodin, dokud řetězce od nich budou chtít prohlášení, že zvířata nekrmili GMO. A řetězce to budou dělat, dokud to bude mít pozitivní marketingový dopad. Ten jedině účinný postup je zrušit v Evropě vládu pověr a proti desinformacím postavit věcnou, na faktech založenou osvětu. Bohužel ani politici, ale ani průmysl se na takové široce založené koncepci nedokázali rozhodnout a finančně ji zajistit. Jedním krokem tímto směrem je projekt sedmého rámcového projektu KBBE.2011.2.1-01: Strategie zlepšení komunikace mezi vědci zabývajícími se spotřebiteli, vývojem technologií a spotřebiteli (Strategies for improving communication between social and consumer scientists, food technology developers and consumers). Bylo by vhodné, aby se ho ČR zúčastnila.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník