Píšeme správně dle normy

Členicí (interpunkční) znaménka

1. Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník

Všechna výše uvedená interpunkční znaménka je vždy třeba psát připojeně k předchozímu slovu, zkratce apod. bez mezery. Za tyto interpunkční znaménka vždy zařazujeme mezeru. Existují však výjimky, kde se mezera za interpunkčními znaménky nedělá (viz další články). Tečka za zkratkou na konci věty nahrazuje tečku za větou. Příklad: Kupte několik nových kusů, např. nábytku, oblečení apod.

2. Tři tečky

Důležité je, že tři tečky znamenají nějaký vynechaný text a jsou vždy 3. Nikdy nepíšeme „několik“ teček, ale jen a pouze 3. Pokud tři tečky nahrazují vynechaná slova (výčet; zkrácená, nedokončená obecně známá věta), oddělují se od předchozího textu mezerou. (Je třeba jíst často ovoce, např. banány, jablka, pomeranče …) Pokud však tři tečky mají znamenat zámlku, připojují se k předchozímu textu bez mezery. (Při autonehodě zemřelo několik lidí…)

3. Závorky, uvozovky

Závorky i uvozovky přiléhají bez mezer k začátku i konci výrazu, který takto „ohraničujeme“. Pokud závorky či uvozovky ohraničují jen část věty, přimykají těsně k této části. Je-li však „ohraničena“ celá věta, dává se závorka či uvozovka na konci věty až za interpunkční znaménko. Příklad: Nesmíte si takové „poňoukání“ nechat líbit. Bylo zajímavé, že to nikdo neviděl (ačkoli jsem na to předem upozornil).

V textu se dává přednost okrouhlým závorkám, hranaté se používají pouze jako vložené. Příklad: Pokud bychom jeli na dovolenou (asi do Itálie [jižní část Evropy]), dáme vám předem vědět.

4. Spojovník a pomlčka

Spojovník je umístěn na klávesnici a jedná se o nejkratší vodorovnou čárku. Spojuje dva výrazy nebo dvě části složeného slova bez mezer.

Pokud se spojovník objeví na konci řádku, musíme ho napsat i na začátek řádku následujícího. Při dělení slov se mezi spojovník nevkládá mezera.

Příklad: česko-anglický slovník, obor kuchař-číšník, okres Praha-západ, Frýdek-Místek, Praha- -Zbraslavi Pozor! Pokud má žena dvě příjmení, spojovník se mezi oběma příjmeními nepíše. Marie Novotná Poláková

Pomlčka je dvojnásobně delší než spojovník. Pokud vkládáme mezi pomlčky slovo, část věty, odděluje se pomlčka z obou stran pevnými mezerami. Příklad: Pokud tam půjdete – a je mi jedno s kým – už se nemusíte vracet.

Pomlčka může označovat i význam proti, versus. Příklad: Hrála Sparta – Slavia.

Pokud však pomlčka označuje „až“ píše se vždy bez mezer. Pozor, zde se často chybuje! Příklad: V letech 1945–1985, 15.–17. srpna, strana 125–168

Ještě existuje dlouhá pomlčka, která je dvojnásobně dlouhá než klasická pomlčka, ta se však v českém jazyce vyskytuje velmi sporadicky a není třeba si její použití zde vysvětlovat.

Zdroj článku: www.referatyzababku.cz