Osevní plocha GM plodin v roce 2009

Organizace ISAAA (International Service for the Aquisition of Agri-biotech Applications) právě uveřejnila zprávu o loňském využití transgenních plodin. Přes obecnou finanční a tedy i odbytovou krizi a vzestup cen potravin, osevní plocha GM plodin globálně rostla podobně jako v minulých letech (Tabulka 1).

Tabulka 1
Celková globální plocha transgenních plodin

V zemích s největším využitím GM plodin bylo v posledních letech zastoupení následující (Tabulka 2):
Tabulka 2
Osevní plocha GM odrůd v milionech ha

Dynamika přírůstku ukazuje některé směry. Především růst není v posledních dvou letech tak strmý. Důvod je ten, že ve vedoucích státech, v USA a Argentině nastává již saturace ploch výhodných pro GM plodiny. Zatímco v USA je nárůst 5,6 % a Argentina prakticky stagnnuje, v Brazílii je přírůstek 35% a v Jižní Africe skoro 17%. Nárůst Brazílie je způsoben tím, že tam byly GM plodiny do roku 2003 zakázány a nastoupily tedy později než v Argentině, takže Brazílie je daleko od bodu nasycení.
Pozornost zaslouží Čína. Schvalovací proces GM plodin je tam velmi dlouhý, sleduje se též ekonomická výhodnost v různých regionech. Výzkum a vývoj je financován z veřejných prostředků a cílem je získat nezávislost na zahraničních patentech. To vysvětluje stagnaci ploch. Ale situace se mění. Pro vládní program „Urychlení vývoje bioprůmyslu" premiér Wen Jiabao loni v květnu vyhradil ekvivalent 4,95 miliardy USD a pro letošek 4.4 miliardy. Program má 11 projektů, mezi nimi také zavádění GM odrůd.

Minulý rok už přinesl dvě významné novinky. Především kukuřici s fytázou. Je obecná zkušenost, že kejda z vepřinců znečišťuje životní prostředí (zejména vodní toky) fosforem. Prase jako monogastrik nemůže štěpit fytáty, a proto fosfor v nich obsažený je pro ně nedostupný. Často se musí do krmiva přidávat. Nerozštěpené fytáty v kejdě uvolní mikrobiologickým rozkladem fosfáty a ty znečišťují vodní toky. Chov prasat za posledních 40 let se v Číně zpětinásobil a činí dnes kolem půl miliardy kusů. Tato odrůda je tedy lepším krmivem pro prasata, ale zejména významným přínosem pro životní prostředí.
Globálně jsou nejvýznačnějším zdrojem potravy rýže a pšenice. O zavedení transgenní pšenice se stále diskutuje v USA (herbicid tolerantní pšenice) a Austrálii (suchovzdorná pšenice). Bt rýži zavedl Irán v roce 2004, ale o dalším pěstování nejsou zprávy. Proto schválení Bt rýže v Číně je průlomová událost pro celou Asii.

V Indii místní organizace Greenpeace ovlivňuje ministra životního prostředí, který nepovolil Bt lilek. Jestli ministr v odporu vytrvá, patrně ho začnou pěstovat na Filipínách a do Indii se bude dovážet. Ovšem argument ministra Jairam Ramesh je chabý - opíra se o publikaci francouzské skupiny Séraliniho, která je silně odsuzována za neseriosní závěry. Ministr zemědělství Sharad Pawar na zavedení BT lilku trvá.

Souhrnně byl rok 2009 pro GM plodiny velmi úspěšný. I když plocha ukazuje menší přírůstek, nevyjadřuje těžiště přínosu. Tím je nástup Číny, která se odpoutává od závislosti na globálních firmách (i když s nimi spolupracuje). Rozhodující je zcela odlišný přístup: firmy, které dosud táhly rozvoj GM plodin, musely respektovat ekonomická hlediska, tj. poměr náklady/zisk. V Číně je motivace zcela odlišná. Po ústupu od politiky jednoho dítěte, je přednostní úkol zajistit dostatek potravy. Druhý stěžejní cíl je sociální rozvoj venkova. Je skoro jisté, že v tomto prostředí se falešní agitátoři na rozdíl např. od Indie, neuplatní. Čína se nepochybně stává v rozvoji agro-biotechnologie vedoucí mocností v Asii s aspirací na pozici globální. V počtu vědeckých prací z oboru biotechnologie už předstihla USA. Nelze také psřehlédnout, že i v biotechnologii systematicky získává pozice v Africe. Jde o to, kdy si to Evropa připustí a zareaguje.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník