Objev českobudějovických vědců otiskl časopis Nature

Českobudějovičtí vědci mění obsah středoškolských učebnic biologie v kapitole o řasách. Miroslavu Oborníkovi spolu s Alešem Horákem z Biologického centra Akademie věd, kteří pracují v mezinárodním týmu pro výzkum mořských rozsivek, se podařilo u těchto řas prokázat takzvanou močovinovou dráhu.

Dosud se o močovinové dráze informovalo jako o běžně přítomné jen u živočichů. Přelomový poznatek jim právě ve čtvrtek zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature.

K výsledku z letitého výzkumu Miroslav Oborník z Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích vysvětlil: „Naznačuje to důvod, proč jsou rosivky v mořích tak úspěšné. Jsou schopny v případě, že byly dlouho bez dusíku a dostanou se k jeho zdroji, tento zdroj rychle a efektivně využít. Zároveň to má další konsekvence, například evoluční - naznačuje to, že celá skupina řas dnes označovaná chromalveolata není blízce příbuzná kytkám, jak se do teď všichni domnívali, ale že spíše sdílí společný původ s živočichy, protože mají společnou metabolickou dráhu."

Objev močovinové dráhy u mořských řas rozsivek představuje v historii Parazitologického ústavu v Českých Budějovicích už třetí publikaci, zveřejněnou prestižním vědeckým časopisem Nature...

... pokračování článku naleznete zde