Nutriční značení potravin

Jednání o dalším potištění obalů potravin a nutnosti k müsli tyčince připojit brožuru s informacemi, je evergreenem v Bruselu. Jde o záležitost, ve které zdravotníci chtějí bojovat proti obezitě a informacemi umožnit správnou výživu. Spotřebitelské organizace oprávněně bojují proti klamání nevhodným a neodpovídajícím značením. Výrobci by neradi vydávali výše zmíněnou brožurku. Propletenec zájmů spolu s „lidovou tvořivostí" europoslanců může za to, že debata se táhne už od roku 2008. 

Navrhovalo se, aby výrobci, je-li to možné, uváděli na potravinách informace typu „průměrná denní dávka pro ženu středního věku." Dále se uvažovalo o označení potravin „semaforem vhodnosti" podle obsahu tuků, cukru a soli zelenou, oranžovou a červenou barvou, neboť „2/3 Evropanů budou v roce 2030 trpět obezitou a potřebují vhodné nástroje". K tomuto návrhu došlo celkem 1332 pozměňovacích návrhů. Výbor ENVI (Committee for Environment, Public Health and Food Safety) - navzdory socialistům, komunistům, zeleným a liberálům - návrh na semafor odmítl 16. 3. 2010. Podle zpravodajky Renaty Sommer zejména proto, že semafor nemůže reflektovat složitá vědecká data.

Výbor požaduje, aby na přední straně obalu potravin byla vždy zřetelně vyjádřena energetická hodnota v kilokaloriích na 100 gramů nebo 100 mililitrů, popř. v procentech „referenčního příjmu" doporučené denní dávky a (v rozporu s názorem zpravodajky) kdekoli na obalu i původ produktu.

Diskutovalo se o tom, že původ produktu by měl být - k nelibosti podnikatelské veřejnosti, ale za podpory EP (Evropského Parlamentu) - nově uváděn v případě veškerého masa (dosud tomu tak bylo povinně jen u hovězího). Na druhou stranu EP krom vyznačení původu masa požadoval zahrnout pod tuto povinnost také např. mléčné výrobky, ovoce či zeleninu. Rada s tím ale počítá nejdříve po 3 letech, kdy bude nařízení v platnosti a Komise předloží příslušný návrh.

Krom toho by veškeré informace na potravinách měly být „čitelné", což podle ENVI neznamená jen stanovení minimální velikosti písma, jak požadovala Komise, ale i určení dalších parametrů (např. kontrast písma s pozadím). EP požaduje, aby informace na potravinách byly mj. napsány kontrastním písmem o velikosti alespoň 1,2 milimetru (v případě malých obalů 0,9 milimetru).

Obecně bude muset být na všech potravinách (s výjimkou alkoholických nápojů) vyznačen obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, cukru a soli a energetická hodnota. Nepovinné by mělo být vyznačení množství bílkovin a obsahu vlákniny. Členské státy by si měly zachovat možnost zavést vlastní „schémata značení". Ty však signalizovaly společnou pozici, odlišnou od EP, v prosinci 2010.

Výbor ENVI 19. 4. 2011 přijal návrh zprávy Renaty Sommer pro druhé čtení. Obecně lze říci, že ENVI ve většině položek vyšel vstříc Radě. EP a Rada dosáhli 14. 6. 2011, zhruba po měsíci intenzivních jednání, neformálního kompromisu stran návrhu o nutričním značení potravin, (jako když pejsek s kočičkou vařili dort) konkrétně:

1. Na balených potravinách budou muset být vždy zřetelně (např. v tabulce) vyjádřeny (v množství na 100 g, na 100 ml, na porci, popř. v procentech „referenčního příjmu" doporučené denní dávky) tzv. nutriční informace - energetická hodnota a obsah tuků, nasycených tuků, uhlohydrátů, bílkovin, soli a cukru (uvedení obsahu jiných ingrediencí, stejně jako uvedení daných informací jinou, z hlediska spotřebitele přehlednější formou, bude fakultativní);

2. Země původu bude muset být nově uvedena na obalu čerstvého vepřového, jehněčího, kozího a drůbežího masa a všude tam, kde existuje možnost, že spotřebitel nebude mít dostatek informací (dnes se daný požadavek vztahuje jen na čerstvé hovězí, čerstvé ovoce a zeleninu, med a olivový olej). Komise by do 2 let od vstupu nové normy v platnost měla předložit zprávu o jeho potenciálním rozšíření na maso coby surovinu pro přípravu dalších potravin a do 3 let na veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny a výrobky, které jsou z min. 50 % složeny z jedné suroviny; (ústupek EP);

3. K otázce značení obsahu (podle EP zdraví škodlivých) trans tuků v potravinách vypracuje Komise do 3 let zprávu, popř. rovnou předloží legislativní návrh, jak na používání trans tuků spotřebitele upozornit, pokud jejich používání nenavrhne rovnou zakázat; (ústupek EP);

4. Otázka, zda by mělo být na obalech potravin uvedeno, že použité maso bylo získáno porážkou bez omráčení (z náboženských či jiných důvodů), by měla být řešena v budoucnu, ovšem na požadavek EP vždy striktně v kontextu zachování základní premisy „pohody zvířat" (animal welfare); (ústupek EP);

5. Nové nařízení by se krom většiny nebalených potravin (s výjimkou těch, které obsahují alergeny) nemělo vztahovat na alkoholické nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % (včetně míchaných nízkoalkoholických nápojů, tzv. alcopops), na potraviny prodávané na soukromých akcích, na potraviny ručně vyrobené a na potraviny v obalech, jež nejsou větší než 25 cm². Do 3 let od vstupu nařízení v platnost by měla Komise uveřejnit zprávu o potenciálním zahrnutí všech alkoholických nápojů do rámce směrnice; (ústupek Rady);

6. Na obalech potravin by mělo být zvýrazně­ným písmem uvedeno, zda obsahují nějaké alergeny, postačí nicméně, že daná informace bude přítomna coby součást seznamu všech ostatních ingrediencí (ústupek Rady);

7. Informace na potravinách musí být „čitelné", tj. musí být napsány kontrastním písmem o veli­kosti alespoň 1,2 milimetru (v případě obalů do 80 cm² 0,9 milimetru, v případě obalů do 25 cm² není třeba uvádět nutriční informace, v případě obalů do 10 cm² postačí jen název výrobku, potenciální alergeny, hmotnost/objem a datum trvanlivosti/spotřeby; ústupek Rady). 

Nad rámec uvedených bodů si EP „vymohl", aby všechny balené potraviny byly na trh uváděny tak, aby jejich obal v žádném případě nemátl spotřebitele. Mělo by se více využívat obrazových informací, obal by neměl vzbuzovat dojem, že jde o jinou potravinu, popř. o potravinu, od níž se očekává, že obsahuje nějakou konkrétní surovinu (a přitom je tomu naopak), v případě obsahu rostlinného oleje by mělo být na obalu potraviny uvedeno, o jaký olej přesně jde (olivový, palmový, slunečnicový ap.). Totéž se týká potravin obsahujících směs různých mas nebo ryb.

Při nákupu si počteme; časem u šunky bude přiložen životopis prasete. Zůstává jedna tajná otázka: Kdo to zaplatí? Myslí si někdo, že výrobce?

Autor: prof. Jaroslav Drobník

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu/

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.