Novou zbraní proti rezistentním infekcím jsou nanovrtáky poháněné světlem

Bakterie se přizpůsobují okolnostem. K naší smůle to zahrnuje i rezistenci vůči antibiotikům. Bakterie to uměly vždy. Když se teď antibiotika z jejich pohledu velmi rozšířila, tak se také velmi šíří rozmanité rezistence. Situace se blíží k bodu, kdy většina dříve účinných antibiotik bude k ničemu. To by mohlo, přinejmenším dočasně, vést k příchodu Nového temného věku medicíny, kdy budou i běžné bakteriální infekce ohrožovat pacienta na životě.

Bakterie se mohou úspěšně bránit proti antibiotikům a dalším chemickým látkám. Obrana či rezistence vůči fyzikálním útokům pro ně ale bývá mnohem obtížnější. Proto odborníci zkoumají možné využití strukturovaných povrchů, ploch s černým fosforem, kapalných kovů, mikropastí nebo třeba molekulárních vrtáků.

Na poslední jmenovaný typ technologie sází tým americké Rice University. Molekulární vrtáky jsou molekuly, které po ozáření fotony rotují zběsilou rychlostí 2-3 miliony otáček za sekundu. Když jsou takové vrtáky navedeny na bakterie, mohou proděravět jejich membrány a proniknout dovnitř. Buď zničí bakteriální buňku zevnitř anebo otevřou cestu pro antibiotika, která pak udělají svou práci.

Nové molekulární vrtáky týmu Rice přinášejí některá vylepšení. Dřívější vrtáky byly poháněné ultrafialovým světlem, teď je roztáčí modré světlo, které je pro lidské buňky neškodné a zároveň má určité antibakteriální účinky. Další zlepšení se týkají nasměrování vrtáků na záporně nabitou bakteriální membránu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: