Novinky v oblasti NBT XVI.

Ovocnáři, školkaři i sadovníci se obávají jednoho z nejdestruktivnějších patogenů vůbec. Bakteriální spála růžovitých je bakteriální choroba způsobená bakterií Erwinia amylovora. Vědci z Fondazione Edmund Mach použili techniku CRISPR-Cas9, aby získali rostliny odolné vůči této nemoci. Dosavadní výsledky ukazují, že díky novým šlechtitelským technikám toho lze dosáhnout. Výsledky byly publikovány v Plant Biotechnology Journal.

Technika CRISPR-Cas9 je efektivním nástrojem při vývoji nových rostlin, současně ale vědci pracují na vylepšení samotné techniky.  Na Arkansaské univerzitě v USA vyvinuli indukovatelný systém CRISPR-Cas9 pro řízenou editaci genomu a prokázali jeho účinnost a přesnost u rýže. Technika CRISPR-Cas9 může být spuštěna jednorázově tepelným šokem, což vede k vysokému výskytu cílených mutací u rmodifikovaných rostlin rýže. Navíc takto indukované mutace jsou ve vysoké míře děděny i potomstvem. Indukovatelná CRISPR-Cas9 je řízená, přiměřeně účinná platforma pro editaci genomu, což znamená v budoucnu ještě přesnější metody editace genomu. Další informace naleznete ve výzkumném článku v Plant Direct.

Také spolupráce vědců z Polytechnické univerzity ve Valencii (Španělsko) a Durhamské univerzity (Spojené království Velké Británie) vyústila ve vylepšenou novou techniku šlechtění. Genetická editace s monitorovacím modulem rozpozná a rozsvítí nalezený transgen v genomu. Nový klonovací systém se nazývá Golden Braid a je testován v rajčatech, rýži  a v rostlinách rodu Arabidopsis. Bylo zjištěno, že u suchých semen těchto rostlin lze za pomocí fluorescenční látky rozpoznat přítomnost transgenů (tzn. geneticky modifikovaných organismů). Tato nová technika poskytuje vědcům nástroj ke snížení výskytu necílených mutací a umožňuje vývoj editovaných rostlin bez transgenů. Více se dočtete zde.

Stejně jako postupuje věda v oblasti moderních technik šlechtění, měla by se i široká odborná i laická veřejnost seznamovat s novými možnostmi v zemědělství, potravinářství, medicíně či průmyslu. Prezentovat nové objevy v oblasti biotechnologií v jednoduché formě a současně nesnížit jejich hodnotu je ale někdy opravdu nelehký úkol. V jihoafrickém městě Pretoria se na konci srpna pořádalo sympozium Africa Biennial Biosciences Communication (ABBC2019), kde afričtí redaktoři radili vědcům, jak "tlumočit" odborné i laické veřejnosti své výsledky, znalosti a zkušenosti z tohoto oboru. Vědci i redaktoři se shodli, že potenciál editace genomu lze plně využít jen tehdy, pokud dokážeme celou technologii srozumitelně a bez emocí přiblížit i netechnicky zaměřeným, přesto důležitým stranám (spotřebitelé, úředníci atd.). Sympozia, které proběhlo pod tématem „Správně komunikovat o editaci genomu“, se zúčastnilo přes 100 delegátů ze šestnácti zemí celého světa. Další ABBC se bude konat v Senegalu v roce 2021. Informace o konferenci naleznete zde.

Zdroj:

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17722

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17743

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17750

http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17748

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bakteri%C3%A1ln%C3%AD_sp%C3%A1la_r%C5%AF%C5%BEovit%C3%BDch

Převzato z: