Novinky v oblasti NBT - VI.

Rýže je jednou z nejdůležitějších plodin k zajištění dostatku potravin pro rychle rostoucí populaci. Pokud dokážeme při pěstování této rostliny omezit používání hnojiv, pak eliminujeme značné negativní dopady na životní prostředí. Vědecký tým Naheda Mohammeda z Univerzity of York z Velké Británie měl proto za cíl rozklíčovat genetickou vybavenost rýže, a vyřešit tak u ní nedostatek dusíku, fosforu a draslíku. Bez těchto látek žádná rostlina dobře neprospívá a je nutné je aplikovat ve formě hnojiv. Vědci se za pomocí techniky CRISPR-Cas9 zaměřili na zlepšení příjmu těchto živin a také na omezení jejich případných ztrát. Výsledky studie mohou být dále využity pro jiné rostliny, které stejně jako rýže významně přispívají k zajištění dostatku potravin ve světě. Více se dočtete ve White Rose eTheses Online.

Vědci ze společnosti AgriLife zkoumají méně používaný přístup k editaci genů tzv. „knock in“. Tato technika je podstatně složitější než běžnější přístup „knock out“, tzv. umlčení genu. Přístup „knock in“ směřuje k tomu, aby rostliny byly odolnější vůči nemocem a napadení patogeny pomocí posílení vlastních genů. V současné době se tým Dr. Songa zaměřuje na zvýšení odolnosti vůči plísním u rajčat a brambor. Napadení plísní může u těchto plodin způsobit až 90% ztráty úrody. Tato technika má značný potenciál také pro další potravinářsky významné plodiny (např. pro pšenici, rýži, bavlnu, jahody, mrkev a citrusy). Celý článek naleznete na webových stránkách AgriLife.

Dosažení samčí sterility u rostlin jako je kukuřice není žádnou novinkou. Lze této vlastnosti dosáhnout za pomocí nových technologií i u dalších zemědělských rostlin? Vědecký tým Manjit Singha z firmy DuPont Pioneer sledoval gen zodpovědný za samčí sterilitu u pšenice. Gen Ms45 je spojen s tvorbou pylu a tedy přímo i se samčí sterilitou. Studie potvrdila, že gen Ms45 stejně jako u kukuřice ovlivňuje samčí fertilitu u pšenice. Další podrobnosti naleznete v Plant Molecular Biology.

Mnoho zeleniny a důležitých olejnin patří do rodu Brassica z čeledi brukvovitých, např. řepka olejka, tuřín, zelí, brokolice, květák, vodnice, hořčice a další. Produkce semen těchto rostlin je často negativně ovlivněna výskytem abnormálních květů. K tomuto jevu dochází při vystavení rostliny nevhodným abiotickým podmínkám (nevhodnému podnebí, salinitě, nízké nebo vysoké teplotě, vlhkosti atd). Molekulární původ abnormálního květu u rostlin je zatím neznámý. Vědecký tým Yanfenga Zhanga z Hybrid Rapeseed Research Center v Číně proto zaměřil svoji studii na tuřín (Brassica rapa), u kterého při výskytu abnormálního květu dochází k nižší produkci semen. DNA analýza za pomocí techniky CRISPR-Cas9 umožnila pochopení příčiny této morfologické změny rostliny, což může být v budoucnu využito pro zlepšení produkce osiv u rostlin rodu Brassica. Více se dočtete ve Frontiers in Plant Science.

Zdroj:

Převzato z: