Nově objevený mikrob šikovně rozkládá uhlovodíky na metan

Říše archaeí nás v posledních letech zásobuje mnoha překvapeními. Vědci německého Max Planck Institute for Marine Microbiology v Brémách a centra MARUM, Centre for Marine Environmental Sciences, nedávno získali informace o genomu, ekologii a také první snímky mikroba, který dokáže přeměnit uhlovodíky s dlouhými řetězci na metan.

Jde o archeon jménem Methanoliparia, které zpracovává dlouhé uhlovodíky procesem disproporcionace alkanů. Během tohoto procesu dochází ke štěpení řetězců uhlovodíků z ropy na metan a oxid uhličitý.

Odborníci si až doposud mysleli, že takový proces vyžaduje komplexní spolupráci dvou typů mikroorganismů – archaeí a bakterií. Teď se ukázalo, že existuje i jiné řešení. Jak říká vedoucí výzkumu Rafael Laso-Pérez, je to poprvé, kdy jsme našli mikroorganismus, který dokáže rozkládat ropu na metan úplně sám.

Vědci studovali metanoliparii ve vzorcích sedimentu, které nabrali během plavby v Mexickém zálivu. Pocházejí z lokality Chapopote Knoll, což je místo, kde vyvěrá ropa a zemní plyn v hloubce 3000 metrů pod hladinou. V laboratoři pak provedli analýzy genomu, které ukázaly, že metanoliparia je vybavená doposud neznámými enzymy, s jejichž pomocí zvládne rozložit jinak nereaktivní dlouhé uhlovodíky v prostředí bez kyslíku.

Laso-Pérez s kolegy budou pozoruhodného mikroba dál detailně studovat. Teď mají informace o jeho genomu, a představu, že se vyskytuje běžně v oceánu. Také rozpoznali jeho velká potenciál. Zatím ho ale nedovedou pěstovat v laboratorních podmínkách, což teď bude jejich hlavní úkol. A enzymy metanoliparie budou velmi zajímat biotechnology.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: