Nové minimozky pro výzkum ALS vydržely téměř rok v Petrisce

Když nemůžeme zkoumat lidský mozek u pacienta, vypěstujte si ho v laboratoři. V posledních letech se neurovědci stále zlepšují v pěstování minimozků z kmenových buněk. Už jsou natolik komplexní, že je možné na nich zkoumat raná stadia neurologických chorob.

Pěstování minimozků ale není jednoduché. Minimozky z kmenových buněk pacientům s Parkinsonem v nedávném výzkumu vydržely asi 30 dní. Minimozky ze studie s Alzheimerem rostly 84 dní. Tým britské University of Cambridge pěstoval minimozky velikosti hrášku při výzkumu amyotrofické laterální sklerózy (ALS) téměř rok, což představuje významný úspěch.

ALS, která se často překrývá s frontotemporální demencí (FTD), je v současnosti neléčená neurodegenerativní choroba, která vede k rychlému ochabnutí fyzických a duševních schopností a paralýze s nevyhnutelným koncem. Neurologické symptomy choroby se projevují až později během života, takže odborníci doposud vědí jen velmi málo o jejím „rozjezdu“.

To je příležitost pro minimozky, vypěstované z kmenových buněk pacientů s ALS/FTD. Pěstování minimozků ale provázejí problémy, včetně toho, že .buňky uprostřed minimozků trpí nedostatkem živin To pak následně zhoršuje použitelnost minimozků jako modelů pro výzkum.

Vědci vymysleli jednoduché řešení, které se osvědčilo. Krájejí minimozky na plátky, čímž prodlužují jejich životnost a použitelnost ve výzkumu. V tomto případě udrželi minimozky v použitelném stavu celkem 340 dní.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: