Nová studie udělala z jedné buňky v oku dvě

Vzhled může být zavádějící. Toto rčení se vztahuje jak k lidem, tak i k popisu světločivných buněk v oku. S novými poznatky přišli biologové z Johns Hopkins University v USA. Ve studii (Hattar et al., 2011), publikované v srpnu 2011 v časopise Nature, tým vědců dokázal, že některé buňky oka - tzv. „fotosenzitivní gangliové buňky sítnice" - hrají roli při vytváření obrazu okolního světa. Odhalil tím jejich novou roli. Dříve se totiž předpokládalo, že role těchto buněk je omezena na řízení spánkových cyklů a reakci zorniček. 

V nové studii (Hattar et al., 2011) tým vedený Samerem Hattarem z oddělení biologie při Krieger School of Arts and Sciences a Tudorem Badeou z National Eye Institute provedl pozoruhodný objev. Buňky, které byly dosud považovány za identické a zodpovědné jak za nastavení tělesného cirkadiánního rytmu, tak za reakci zorničky na světlo a tmu, jsou vlastně dvě různé buňky, z nichž každá odpovídá za jeden z těchto úkolů. Jinými slovy, bylo dokázáno, že dva strukturně podobné neurony jsou ve skutečnosti zcela odlišné a komunikují s různými oblastmi mozku a ovlivňují různé zrakové funkce. Výzkum Hattarova týmu se zaměřuje na speciální světločivné buňky v oku a na to, jak regulují fyziologii a chování savců.

„V biologii, stejně jako v životě, nemůžete vždy důvěřovat tomu, co vidíte. Musíte jít do hloubky, abyste zjistili, co se opravdu děje," řekl Hattar (De Nike, 2011).

Lékaři někdy používají test reflexu zorničky na světlo (reakce zorničky na světlo a tmu) jako způsob stanovení diagnózy u pacientů, kteří mají podezření na problémy se spánkem. Dle studie Hattar et al. (2011) je nutné tento přístup změnit, neboť buňky řídící reakci zorničky a spánkový cyklus jsou odlišné. Výsledky současných diagnóz lékařů mohou být často správné. Narušená reakce zorničky na světlo se může zcela běžně objevit i u člověka, který nemá narušené spánkové cykly. Stejně tak člověk s problémy se spánkovými cykly může mít normální reakci zorničky na světlo. Pokud lékaři používají pouze test reflexu zorničky na světlo při diagnostikování zrakových deficitů, musí postupovat velmi opatrně.

„U lidí má světlo vliv na mnohé z fyziologických funkcí, včetně spánku a nálady. Zajímáme se o buněčné a molekulární dráhy ovlivňující chování, u nichž je světlo důležitým faktorem, nezávisle na tom, jak a co je možné pozorovat pouhým okem. To zahrnuje nastavení biologických hodin ve dne i v noci a ovládání našich zorniček, aby mohly regulovat množství světla, které přichází na naší sítnici," komentuje Shih-kuo Chen, postgraduální pracovník na oddělení biologie a spoluautor studie (De Nike, 2011).

Autor: Jakub Málek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Originální text studie:

Hattar S, Chen S-K a Badea T C (2011): Photoentrainment and pupillary light reflex are mediated by distinct populations of ipRGCs. In Nature. doi:10.1038/nature10206. [online] cit. 29. 8. 2011

Připraveno podle:

De Nike L (2011): Retinal cells thought to be the same are not, biologist says. In The JHU Gazette. [online]. cit. 29. 8. 2011

Obrazové přílohy:

http://www.sxc.hu