Hlavní strana Autorské články a zajímavosti ze světa biotechnologií Neškodná půdní bakterie zabijákem nádorů

Neškodná půdní bakterie zabijákem nádorů

Datum: 31.10.2011

Bakterie Clostridium sporogenesis jsou kmeny neblaze proslulého botulotoxinového zabijáka Clostridium botulinum, které kupodivu nevytvářejí žádné botulinové neurotoxiny. Stejně jako jiné klostridie, jsou i tyto anaerobními Gram-pozitivními tyčinkami. Žijí v půdě, tedy tam kde není kyslík a vytvářejí oválné dormantní endospory, v jejichž podobě přečkávají nepříznivé časy. Rod Clostridium zahrnuje několik nepříjemných bakterií, které dovedou řádně zatopit lidskému zdraví. Kromě již zmíněného C. botulinum - výrobce botulotoxinu a inspirace kosmetické biochemie, to je například C. difficile - původce těžké kolitidy vzniklé po vybití střevních bakterií antibiotiky, C. perfringens - klostridium podílející se na otravách z jídla nebo plynaté gangréně, C. sordellii - spojované s úmrtími žen po porodu či potratu a samozřejmě legendární C. tetani - původce tetanu.

Nigel Minton z University of Nottingham a jeho kolegové nedávno velmi zajímavým způsobem využili právě klostridie Clostridium sporogenesis k likvidaci rakovinných nádorů. Na podzimní konferenci Society for General Microbiology, pořádané na University of York, představili důvtipnou technologii ničení nádorů vycházející z toho, že klostridie milují prostředí bez kyslíku. Pokud se do pacienta s nádorovým bujením vpíchnou spory těchto klostridií, šikovné bakterie začnou růst jedině v prostředí dobře chráněném před kyslíkem, což je shodou okolností právě uvnitř nádorů. Minton si pochvaluje, že je to zcela přírodní fenomén, nevyžaduje žádné zásadní změny a je výjimečně specifický.

Léčba nádorů s nasazení klostridií funguje tak, že lékaři do pacienta vpraví protinádorový lék v neaktivní formě, jako „prolék". Klostridie mezitím rostou v nádorech a produkují tam specifický bakteriální enzym. Když se tenhle enzym setká prolékem, tak ho aktivuje do podoby léku, který následně zlikviduje živé buňky ve svém bezprostředním okolí, tedy buňky nádoru. Zdravým buňkám pacienta se ničivá síla protinádorového léku vyhne. Minton a spol. ve skutečnosti trochu napomohli přírodě a vložili do genomu klostridií vylepšenou verzi genu pro klíčový enzym. Geneticky upravená klostridia ho pak vytvářejí větší množství a je také účinnější při aktivování protinádorového proléku.

Podle všeho by Mintonův výzkum mohl nakonec vést k jednoduché a bezpečné léčbě širokého spektra nádorů. Klostridiová léčba by mohla zlikvidovat skoro každý nádor. Zdá se, že je mnohem lepší než chirurgický zásah, hlavně pro pacienty s rizikovým umístěním nádoru. Nemusí se řezat a nadšené klostridie udělají špinavou práci za nás. Na pokusných zvířatech to už zvládají docela dobře. Badatelé předpokládají, že jejich geneticky vylepšená klostridia podstoupí klinické testy v roce 2013, na holandské University of Maastricht. Pokud metoda uspěje, mohla by se díky stěžejní technologii léčby mnoha nádorů, v kombinaci s dalšími typy léčby, slušně zvýšit naše šance tváří v tvář hrozivému rakovinnému bujení.