Naše geny významně ovlivňují střevní mikroflóru

A bakterie ve střevě zase ovládají naši tělesnou hmotnost. Jak se zdá, geny kontrolují tělesnou hmotnost každého z nás mimo jiné i prostřednictvím mikrobů obývajících trávicí soustavu.

Tvrdí to vědci z King's College London a Cornellovy univerzity v ostře sledované studii, nedávno publikované prestižním časopisem Cell. Při studiu dvojčat v oddělení výzkumu dvojčat King's College vystopovali specifickou a málo známou skupinu bakterií, jejíž výskyt se ukázal být do značné míry dědičným. Tyto bakterie jsou častější u hubených lidí a podle experimentů chrání před obezitou i laboratorní myši.

Dosavadní výzkum naznačoval těsnou souvislost mezi geny na jedné straně a metabolickými chorobami i obezitou, stejně jako mezi střevní mikroflórou a fungováním metabolismu. Navzdory podobnému působení na metabolismus ale vědci příliš nepředpokládali, že by byl nějaký významnější vztah přímo mezi lidskými geny a mikroby trávicí soustavy.

Ruth Ley z Cornellu a její spolupracovníci podporovaní americkou výzkumnou agenturou National Institutes of Health (NIH) přečetli sekvence bakterií z více než tisícovky vzorků stolice od 416 párů dvojčat a pak je důkladně porovnali. Vyšlo jim, že jednovaječná dvojčata, která sdílejí 100 procent genů, mají navzájem prokazatelně podobnější střevní mikroflóru, nežli méně navzájem geneticky podobná dvojvaječná dvojčata. To ukazuje, že lidské geny ovlivňují svět střevních bakterií.

Genetika úplně nejvíc ze všech ovlivňuje bakterie z nedávno popsané skupiny klostridií nazvané Christensenellaceae. Tyto bakterie se vyskytují častěji u lidí s nižší tělesnou hmotností a obézním se vyhýbají. Když Leyová a spol. přenesli lidské christensenelly do laboratorních myší, tak za čas byly dotyčné myši při stejně intenzivním krmení hubenější, než myši bez christensenell. Zdá se, že přítomnost těchto bakterií nějakým způsobem potlačuje obezitu.

Podle vedoucího oddělení výzkumu dvojčat King's College Tima Spectora se ukazuje, že by střevní bakterie mohly hrát významnou roli v ochraně proti obezitě, přičemž jejich diverzitu výrazně ovlivňuje individuální sestava genů každého z nás. Vše nasvědčuje tomu, že lidský mikrobiom je velmi slibným cílem terapií a léčebných postupů zaměřených na tolik potřebné potlačování všudypřítomné pandemie obezity.

Opět se potvrdilo, jak přínosný je pro pochopení lidské biologie výzkum dvojčat. Spector zároveň vyzývá obyvatele Velké Británie, které tato problematika oslovuje, aby se podíleli na crowdsourcingovém experimentu British Gut Project (www.britishgut.org). V jeho rámci si každý může nechat za malý obnos nechat geneticky otestovat střevní bakterie. Vědci potřebují tisícovky dobrovolníků a když je seženou, tak slibují zásadní objevy ve vztahu mezi střevní mikroflórou a lidským zdravím.

Podle Leyové se konkrétní složení střevní mikroflóry až doposud vysvětlovalo stravovacími návyky, životním prostředním, životním stylem a zdravotním stavem. Jejich studie je ale prý první, která zjistila, že střevní mikroflóru významně ovlivňuje i dědičnost. Na diverzitu střevních bakterií tedy nepůsobí jenom vlivy z prostředí a měli bychom s tím počítat při svých úvahách o prevenci a léčbě metabolických chorob i obezity.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, PhD.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použitá literatura:

(orig).

Cell 159: 789-799.

(doplň.)

King’s College London News 6. 11. 2014, Wikipedia (Gut flora).