Nanočástice lidem více prospívají než škodí

Nanotechnologie je považována za synonymum vědeckotechnické revoluce 21. století. Využívá materiálů z částic o velikosti jedné miliontiny milimetru a uplatňuje se ve velkém množství vědních disciplín i ve výzkumu vesmíru. Nanovědy používají jednotku nanometr. Do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy. Virus je například velký 100 nanometrů.

Nejškodlivější nanočástice pocházejí podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Evy Sykové především ze zplodin ocelářského průmyslu. Jejich účinek je velmi škodlivý, protože je lidé vdechují, a ty pak nepříznivě ovlivňují plíce. Nanočástice užívané k léčebným účelům se nevdechují ale aplikují do krve nebo přímo do nějakého orgánu, kde působí například tím, že postihují nádory nebo produkují látky, které podporují regeneraci tkání po úrazech při transplantacích. Ty škodlivé nejsou, uvedla.

Toxické nanočástice pocházejí podle Sykové například z azbestu či silic. Do plic se mohou dostávat při pracovním procesu. Pracovníci se proti jejich vdechování musí chránit ochrannými pomůckami. Problémem ale je, že nanočástice jsou čím dál menší, takže je obtížné je filtry odstranit. Na konferenci zaznělo že deset procent nádorů je způsobeno právě vdechováním nanočástic při pracovním procesu, uvedla Syková. Přesvědčena ale je, že například s průmyslovými emisemi je možné se vypořádat, i když to může být finančně náročné.

Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny uvedl vedle jednoznačně škodlivých nanočástic, které pocházejí například z emisí dieselových motorů či z tabákového kouře, například oxid titaničitý, jehož škodlivost při užívání ke zjemňování chutí kečupu nebo čokolády, testy neprokázaly...

...pokračování článku naleznete na