Nanočástice bojují proti jedu hadů čeledi korálovcovitých

Jedovatí hadi v dnešní době uštknou asi 2,5 milionů lidí ročně. 400 tisíc z nich si odnese trvalé fyzické či psychické následky hadího útoku a více než 100 lidí ročně kvůli hadímu uštknutí zemře.

Vědci nedávno vyvinuli novou metodu léčby hadích uštknutí, která využívá nanočástice ke zneškodnění toxinů z hadího jedu a k zastavení jejich šíření po těle oběti.

Standardní léčba hadího uštknutí spočívá v nitrožilní aplikaci molekul protilátek imunoglobulinu G (IgG), které se váží k příslušnému hadímu jedu. Problém je v tom, že pokud má být taková léčba účinná, tak musí být použita rychle a je k tomu nezbytný vycvičený zdravotník.

Protijed rovněž musí být velmi specifický, pro konkrétní druh či skupinu druhů hadů. V současné době je přitom stále větší poptávka po praktické léčbě hadích uštknutí, která by byla k dispozici v terénu a fungovala by proti více druhům hadů zároveň.

Kenneth Shea z Kalifornské univerzity v Irvinu a jeho kolegové vyrobili nanočástice, které dovedou navázat a izolovat fosfolipázy typu A2 (PLA2) a toxin 3FTX z jedu hadů čeledi korálovcovitých. Tato čeleď přitom zahrnuje slavné jedovaté hady, jako jsou kobry, bungarové, pakobry, vodnáři nebo mamby.

Vědci si své nanočástice otestovali na jedu kober černokrkých (Naja nigricollis), který aplikovali v různém množství pokusným myším. Uštknutí tímto hadem ze subsaharské Afriky může způsobit vážné nekrózy kůže a může u obětí zanechat trvalé následky.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: