Na světě je první kolekce editovaných lidských kmenových buněk

Allenův institut buněčných věd vytvořil pozoruhodnou sbírku buněk Allen Cell Collection, první veřejně dostupnou kolekci fluorescenčně značených lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk s editovaným genomem. V těchto buňkách jsou výjimečně zřetelně viditelné vybrané buněčné struktury. 

Jsou to velmi užitečné nástroje pro vizualizaci buněčných struktur a budou se hodit při studiu buněčných procesů, jak ve zdravých, tak i v abnormálních buňkách.

Podle vedoucího výzkumu Ricka Horwitze je každá z buněk lidského těla jako město. Pohybují se tam molekuly podobně jako lidé ve městě, také zdroje a suroviny, a fungují tam rozmanité výrobní linky a továrny, které mají na starosti klíčové funkce. Sbírka editovaných lidských kmenových buněk teď podle Horwitze badatelům nabízí něco jako interaktivní mapu městské dopravy, pěkně barevně podsvícenou. Tyto buňky by teď měly pomoci výzkumu lidského zdraví i řady obávaných chorob.

Tým Allenova institutu použil genomový editor CRISPR/Cas9. S jeho pomocí badatelé vložili do kmenových buněk fluorescenční značky, které označují významné buněčné struktury lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk.

Na rozdíl od běžně používaných metod, které zaplaví buňku fluorescenčním proteinem, vědci pro tyto buňky použili velice přesné a specifické fluorescenční značky, které velmi spolehlivě ukazují, kde dané buněčné struktury, v dané fázi buněčného cyklu, právě jsou. Podle Anthonyho Hymana z Max Planck Institutu molekulární buněčné biologie a genetiky tyto nové editované kmenové buňky přinášejí velké možnosti pro buněčné biology, kteří se rozhodnou studovat kmenové buňky. Prý jde o začátek celé nové éry buněčné biologie.

Tato první kolekce editovaných kmenových buněk zahrnuje celkem 5 buněčných linií, v nichž jsou vyznačeny klíčové buněčné struktury. To pak velmi usnadňuje orientaci v takové buňce. Badatelé v nich označili jádro (pomocí proteinu lamin B1), mitochondrie (Tom20), mikrotubuly (alfa-tubulin), mezibuněčné spoje (desmoplakin) a místa buněčné adheze (paxillin). Další podobné kolekce editovaných fluorescenčně značených buněk by měly následovat už v roce 2017.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: