Na skládkách radioaktivního odpadu bují mikrobiální život

Odborníci britské University of Manchester, společnosti Sellafield Limited a laboratoří National Nuclear Laboratory nedávno zjistili, že některé bakterie se úspěšně šíří i na jedněch z nejvíce radioaktivních úložišť jaderného odpadu v Evropě.

Když před více než půlstoletím vznikala jaderná zařízení jako je třeba britské Sellafield, tak tam všichni předpokládali natolik radioaktivní prostředí, že by v něm mikroorganismy neměly mít šanci. Teď se ale ukazuje, že je to jinak. Bakteriím se na jaderných úložištích líbí.

Mikrobiální život je v podobných zařízeních překvapivý a zároveň přináší nejistotu a možné problémy. Proto bude velmi důležité prozkoumat, jak vlastně mikrobi zvládají žít na jaderném odpadu. Takto získané poznatky by mohly usnadnit celý proces zpracování jaderného odpadu na místech, jako je právě Sellafield.

Mikroorganismy na Zemi žijí ve velmi rozmanitých prostředích. Díky pokročilým detekčním metodám se nám daří nacházet mikroby i tam, kde bychom to opravdu nečekali. Žijí i na místech, která jsme doposud považovali za neobyvatelná. V poslední době je stále více jasné, že některé mikroorganismy vydrží překvapivě extrémní dávky radiace. Tyto dávky jsou přitom mnohem vyšší, než jaké jsme doposud nalezli v přírodě.

Výzkum Jonathana Lloyda a jeho kolegů se soustředil na nádrž Sellafield's First Generation Magnox Storage Pond (FGMSP). V této nádrži přitom panují skutečně extrémní podmínky. Spojuje se tam silná radiace s velice zásaditou vodou o pH=11,4, což zhruba odpovídá dezinfekčnímu Savu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: