Na Harvardu editovali kmenové buňky přímo v tkáni

Své dlouhé životy žijeme díky kmenovým buňkám, které se nacházejí v tkáních po celém těle a neustále nahrazují staré buňky. Vědci poslední dobou dovedou opravit případné genetické problémy v těchto buňkách tak, že je vyjmou z těla, editují jejich genom a pak je opět vloží do pacienta. Takový postup ale doprovázejí těžkosti. Badatelé z Harvardu a jejich kolegové nedávno dokázali editovat kmenové buňky přímo ve tkáni.

V současné době se kmenové buňky editují v laboratoři a je nutné je izolovat z těla pacienta. Je to ale komplikované a může dojít k celé řadě různých selhání. Kmenové buňky mohou na Petriho misce zahynout, imunitní systém pacienta je může po opětovném vložení do těla odmítnout anebo prostě nefungují, jak by měly.

Podle vedoucí výzkumu Amy Wagers znamená vyjmutí kmenových buněk z těla, že je zbavíme jejich velmi komplexního prostředí, na které jsou zvyklé, a které jim zajišťuje vše potřebné. Proto by bylo lepší je editovat přímo v tkáních, kde se obvykle nacházejí.

Wagersová a její kolegové vzali genetický editor CRISPR a naložili jej do různých typů upravených virů AAV (adeno-associated viruses), které se pro podobné účely běžně využívají. Tyto viry dovedou proniknout do živých savčích buněk přímo v těle a mohou tam vyložit genetický náklad.

Badatelé to vyzkoušeli na myších. Adenoviry AAV s genetickým editorem CRISPR poslali, aby svůj náklad dopravily do různých typů kmenových buněk kůže, krve a svalů. Aby bylo jasné, zda se editace povedla, tak CRISPR v kmenových buňkách aktivoval geny, jejichž aktivita spustila fluorescenci v červené barvě. A fungovalo to.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: