Na geneticky upravených T-lymfocytech si virus HIV vyláme zuby

Když částice retroviru HIV útočí na T-lymfocyty, tak se připojí k jejich povrchu a vypustí molekulární „harpunu“, kterou protrhne stěnu buňky a dostane se dovnitř, aby tam zahájila své zkázonosné dílo. 

Badatelé centra Penn Center for AIDS Research při University of Pennsylvania se jim to rozhodli zatrhnout. Geneticky upravili T-lymfocyty tak, že je vybavili takzvaným inhibitorem fúze (fusion inhibitor). To je protein, jehož úkolem je znemožnit průnik částice různých kmenů viru HIV do ohrožené buňky a zamezit tím její infekci. V preklinické studii si zatím tento postup vedl skvěle.

Na počátku 21. století se objevily revoluční léky proti viru HIV, které byly založené právě na takových inhibitorech fúze virových částic s buňkou. Většina léků proti HIV v té době působila proti replikaci viru HIV v infikovaných T-lymfocytech. Tyto nové léky ale zabraňovaly samotnému vniknutí viru do buňky.

Zmíněné léky ze skupiny enfuvirtidu vznikly podle peptidu z obalu částice viru HIV a dodnes se používají v kombinaci s jinými protiretrovirovými léky. Problém je v tom, že pacienti s virem HIV si musejí enfuvirtid píchat každý den, a virus HIV se poměrně snadno stává na tento léčebný postup rezistentním.

Tým Pensylvánské univerzity využil tento mechanismus při genetickém vylepšení T-lymfocytů. Vědci do nich vložili peptid C34, který navrhli podle struktury enfuvirtidu. Umístili jej přímo do buněčných receptorů CXCR4 a CCR5, které jsou zcela zásadní pro připojení částice viru HIV a spuštění infekce.

Experimenty potvrdily, že takto vylepšené T-lymfocyty velmi účinně potlačují pronikání viru HIV do buněk. Nový postup navíc velmi dobře funguje proti různým kmenům viru HIV, včetně těch typů, které jsou rezistentní vůči enfuvirtidu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: