Myši poznají matku, až jim dozrají čichové neurony

Výzkumný tým z Univerzity of Pennsylvania School of Medicine zjistil, že mezi mláďaty hlodavců a jejich matkou se nevytváří pevné pouto už v děloze, naopak se vyvíjí prvních několik týdnů po jejich narození. Toto pouto se vytváří prostřednictvím dozrávání čichového smyslu, díky němu mláďata začnou poznávat svoji matku, sourozence a domov.

Profesorka Minghong Maová ukázala, že neurony v myších čumácích dozrávají až po narození. Použitím techniky, která měří elektrické signály na buněčné úrovni, zjistila, že mezi narozením a 30. dnem života myších mláďat se neurony stávají šest krát citlivější na pach sourozenců. U myší během této doby dochází k radikální změně ve vnímání různých pachů, nejprve mezi různými pachy nevnímají rozdíl a následkem maturace čichových neuronů jsou na pachy „domova" velice vnímaví, a také na tento pach reagují podstatně rychleji. Může za to asi bílkovina OMP „olfactory marker protein", která pravděpodobně zprostředkovává dozrávání čichových neuronů.

Tým provedl další pokus, při kterém si mláďata myší mohly vybrat, zda budou sát mléko u své matky nebo u nepříbuzné laktující samice. Při absenci OMP svoji matku nepoznali.

Podle Maové, zrání čichu až po narození může být pro zvířata, která potřebují péči a krmení po dlouhou dobu po porodu, výhodou pro přežití. Spíše než aby byli pevně vázání už od narození jen na matku, učí se poznávat své okolí a rodinu. „Učí se najít svoji matku, domov, sourozence a zůstat naživu," vysvětluje Maová. Ale zda to samé platí i pro lidi, zatím zůstává nezodpovězenou otázkou.

Studie byla uveřejněna v časopise Journal of Neuroscience.

Vlasta Stancová

Více informací na:

http://www.uphs.upenn.edu