Morava míří mezi velmoci vědy

Do české vědy tečou miliardy z EU a jejich proud letos ještě zesílí. Nepostavíme za ně jen další Potěmkinovy vesnice, které pak zůstanou nevyužity a začnou chátrat? Jak se změní vědecká mapa Česka? Zvláště Brno neskrývá ambici stát se centrem evropského výzkumu.Nejvýkonnější výzkumný laser světa nebude stát v Chicagu, Tokiu nebo Ženevě, ale v Dolních Břežanech u Prahy. Projekt ELI (Extreme Light Infrastructure) minulý týden definitivně posvětila Evropská komise. Astrofyzici, biologové, chemici, materiáloví inženýři i lékaři z celého světa díky němu získají data, k nimž by se jinak nedostali. Výzkum v ELI povede mimo jiné k vývoji levných a kvalitních laserových urychlovačů protonů, které najdou využití v léčbě rakoviny.

V další malé středočeské vesničce jménem Vestec vyroste biotechnologické a biomedicínské centrum. Vědci v Plzni a v Řeži u Prahy zase získají prostředky na výzkum směřující k udržitelné energetice, Ostrava bude mít superpočítač. A v Brně vyrostou hned dvě střediska: Středoevropský technologický institut a Mezinárodní centrum klinického výzkumu. To vše spolkne v nejbližších třech letech přes 21 miliard korun.

Peníze přicházejí z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. A oněch šest megaprojektů je pouze nejviditelnější část investic, které česká věda z Evropské unie získá v letech 2007-2013. Celkem je v programu téměř 59 miliard korun. Pro srovnání: stát dal loni na výzkum necelých 27 miliard.

Příliš bohatá Praha

Cesta příměstským autobusem z centra Prahy do Dolních Břežan, kde bude stát laser ELI, zabere půl hodiny. Do Vestce, budoucího sídla Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV), je to z metropole ještě o chlup blíže. Přesto oficiálně nejde o pražské projekty: Praha je totiž jako jediný z českých regionů příliš bohatá na to, aby se mohla o peníze z příslušného programu ucházet.

Pražské vědecké instituce unijní kritéria šalamounsky obešly a nová výzkumná centra postaví tak blízko hlavního města, jak jen to je možné. BIOCEV je hýčkaným dítětem šestice pražských ústavů Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, na ELI se sice vedle pražských ústavů a vysokých škol podílejí i další partneři z celé země, hlavní město však má v konsorciu dominantní postavení. Někdo v tom může vidět podvod nebo alespoň obcházení pravidel, ale ve skutečnosti jde o logické a rozumné řešení: Praha dlouhodobě představuje přirozené centrum české vědy, v nových pracovištích budou pracovat stovky vědců se zázemím v hlavním městě. V dosahu je navíc mezinárodní letiště, což usnadní cestování zahraničním odborníkům.

Moravské sebevědomí

Praha ovšem zdaleka není jediným centrem české vědy. Zvláště Jihomoravský kraj v čele s Brnem dělá vše pro to, aby se jí vyrovnal. Tamní výzkumné instituce očekávají evropskou injekci ve výši přes 13 miliard korun, hlavními chloubami mají být Středoevropský technologický institut (CEITEC) za 5,3 miliardy a Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) za 2,4 miliardy korun. Jejich ambice vyjadřují už jejich názvy.

Jihomoravský kraj má už od roku 2002 propracovanou inovační strategii, v níž se říká, čeho chce na poli výzkumu dosáhnout a jak při tom hodlá postupovat. A Brno je nyní na hranici první padesátky „nejinovativnějších" regionů EU. „Naším cílem kolem roku 2020 je první dvacítka," říká Miloš Šifalda, ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, jehož úkolem je lákat sem špičkové vědce a podporovat místní talenty. „Vrchol žebříčku patří aglomeracím kolem největších evropských měst, jimž se Brno rovnat nemůže, ale mezi regiony typu Heidelberg nebo Göteborg bychom patřit mohli."

Pokud se podaří přitáhnout kvalitní odborníky a vytvořit podmínky pro praktické využívání nejnovějších poznatků, bude systém posilovat sám sebe a úroveň regionu dále poroste, což přinese práci i lidem, kterých se plány přímo netýkají. „Bez projektů základního výzkumu nemáme šanci podílet se na inovacích vyššího řádu. Můžeme mít nejpevnější ocel a založit na ní krátkodobou konkurenční výhodu, ale o tu nás dříve či později připraví zcela nový materiál," říká Michal Kostka, zástupce ředitele ICRC. Jako příklad skutečné inovace uvádí digitální čipy, které nahradily klasický film: kdo jen zdokonaloval starou technologii, splakal nad výdělkem.

Brňané se navíc ve svém snažení těší regionální politické podpoře napříč partajním spektrem, což je na tuzemské poměry unikátní jev. Investice do vědy totiž přinášejí ovoce až po nějaké době, která je rozhodně delší než volební období, v jehož měřítku jsou politici zpravidla zvyklí uvažovat.

Nové Silicon Valley?

CEITEC je společným projektem šesti brněnských vysokých škol a vědeckých ústavů. Projekt má spojovat vědy o živé přírodě s výzkumem pokročilých materiálů, spolupracovat tu mají odborníci na molekulární biologii, genomiku, nanotechnologie i mikroelektroniku. V budovách, které mají do roku 2014 vyrůst v kampusech Masarykovy univerzity a VUT, bude pracovat asi šest stovek vědců. Ty, kteří už nyní v Brně působí, doplní kolegové ze zahraničí, s nimiž ředitel institutu Tomáš Hruda počítá i na pozice vedoucích výzkumných skupin. Hlavním jazykem CEITEC bude angličtina...

...pokračování článku naleznete na

Autor: Ondřej Vrtiška