Molekulární suchý zip vylepšuje sinice pro průmyslové aplikace

Badatelé Michiganské státní univerzity vyrobili molekulární „suchý zip“ pro sinice. Zvýšili tím jejich využitelnost při produkci paliva i v dalších průmyslových nebo výzkumných aplikacích. 

Vědci vytvořili sofistikovaný systém pro připojování povrchu sinic k jiným sinicím, kvasinkám nebo ještě dalším povrchům. Jejich molekulární suchý zip by mohl zvýšit účinnost postupů při sklizni pěstovaných sinic. Také otevírá prostor pro vylepšování konstrukcí umělých mikrobiálních společenstev, který poslouží pro výrobu biopaliv i v jiných průmyslových projektech.

Podle vedoucího výzkumu Dereka Fedesona nám doposud svazuje ruce nedostatek nástrojů, které máme k dispozici pro práci se sinicemi. Proto se s kolegy pokusili takový nástroj vyvinout. Sinice jsou v mnoha ohledech pro biotechnologický průmysl slibné. Pohání je solární energie, dovedou vyrobit zajímavé látky a nepochybně stojí za to s nimi pracovat.

Fedeson a spol. se očividně inspirovali suchým zipem. Soustředili se na povrchové proteiny sinic a snažili se je využít pro konstrukci molekulárního suchého zipu. Zároveň je zaujal jeden kmen kvasinek, který má povrchu buněk molekulární struktury ve tvaru háku.

Fedesonův tým geneticky vylepšil sinice tak, že vytvářejí na povrchu buněk smyčky. Do těchto smyček se mohou zaklesnout molekulární háky kvasinek, alespoň teoreticky. Tahle část se jim povedla vcelku rychle.

Mnohem déle času jim pak zabralo, když se snažili donutit sinice a kvasinky, aby se tímto suchým zipem doopravdy spojili. Ukázalo se, že fungování molekulárního suchého zipu bránil extracelulární materiál. Vědci museli vypnout geny, které tento materiál produkují, a pak už vše probíhalo podle plánu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: