Molekulární pitva smrtelné toxicity čtyřhranky CRISPRem odhalila protijed

Vědci australské University of Sydney objevili protijed, který funguje proti jedu jednoho z nejjedovatějších stvoření na světě, žahavce čtyřhranky Fleckerovy (Chironex fleckeri).

Čtyřhranka Fleckerova je nenápadná medúzka, která disponuje asi 60 chapadly, dorůstajícími asi tak 3 metrové délky. Každé z těchto chapadel je pokryto miliony žahavých buněk s jedem.

Kardiotoxin čtyřhranky patří k nejsilnějším jedům na této planetě. Každá čtyřhranka má v sobě tolik tohoto jedu, že by to postačilo k usmrcení asi 60 lidí. Sebemenší dotek čtyřhranky na lidské kůži může vyvolat nekrózu, nesnesitelnou bolest a když je dávka jedu dostatečně velká, tak srdeční zástavu a smrt během několika minut.

Nová protilátka funguje na kulturách lidských buněk a úspěšně prošla testy na živých myších. Vědci se teď snaží vyvinout aplikaci s protilátkou, kterou by bylo možné použít zevně na kůži.

Aby Greg Neely a jeho kolegové našli vhodnou protilátku, tak nejprve na molekulární úrovni „rozpitvali“ toxicitu čtyřhranek a objasnili mechanismus vzniku a působení tohoto jedu. Díky genetickému editoru CRISPR se jim povedlo rychle zjistit, jakým způsobem toxin čtyřhranek zabíjí lidské buňky.

Šťastnou souhrou okolností metabolická dráha toxinu čtyřhranek potřebuje cholesterol. A my máme s cholesterolem značné zkušenosti a rovněž máme k dispozici celou řadu léků, které na cholesterol cílí. Neely a spol. mezi těmito přípravky dokázali nalézt jeden, který skutečně funguje jako protijed k toxinu čtyřhranek. Experimenty na myších ukázaly, že tato látka brání vzniku jizev i rozvoji zničující bolesti, která obvykle žahnutí čtyřhranky doprovází.

Podle badatelů je to naprosto vzrušující. Povedla se jim nejspíš vůbec první podobná molekulární „pitva“ toxicity. CRISPR opět osvědčil svoje kvality.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: