Miniaturní prsa na Petriho misce pro výzkum rakoviny

Výzkumná skupina Christiny Scheelové z Helmholtz Zentrum München vyvinula postup, jak z lidských buněk epitelu prsu vytvořit zmenšený trojrozměrný model prsu s mléčnou žlázou.

Vědci k tomu použili průhledný gel, v němž se mohou příslušné buňky dělit a růst podobným způsobem jako při růstu prsou u žen během puberty.

Během reprodukční fáze života dochází u žen k neustále remodelaci a obnovování mléčných žláz, aby mohly svými prsy zajistit mléko i po více těhotenstvích. Takto intenzivní činnost buněk ve tkáních nepochybně vyžaduje přítomnost buněk schopných regenerovat tkáně, čili kmenových buněk. I když o nich zatím téměř nic nevíme, někde tam být musejí.

Vlastností kmenových buněk v prsu ale také dokáže velmi neblaze zneužít rakovina prsu. Abychom dokázali rozklíčovat mechanismy rakovinného bujení prsu, tak nejprve musíme objasnit fungování normálních kmenových buněk v prsu. A právě v tom by měly pomoct miniaturní organoidy vypěstované na Petriho miskách.

Autoři studie přitom použili zdravou tkáň z prsu ženy, která podstoupila estetický lékařský zákrok redukující příliš velký objem prsou. Tento materiál se po podobných operacích obvykle vyhazuje. Pro tým Scheelové to ale byl poklad, který jim umožnil rozjet výzkum kmenových buněk i dalších buněk tkání prsu.

Jen v Německu onemocní rakovinou prsu každý rok 70 tisíc žen. Navzdory nepopiratelnému pokroku v diagnóze a léčbě nádorů prsu zůstávají některé agresivní typy těchto nádorů stále jen málo známé a prakticky neléčitelné. Organoidy prsu teď jako nový a slibný experimentální model otevírají nové možnosti pro výzkum biologie prsních žláz i výzkum rakovin prsu. Badatelé mohou organoidy prsu vytvářet z jediné buňky pacienta a testovat na nich vše potřebné.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: