Mezinárodní biotech novinky

Propitá játra by mohla nahradit prasečí

Může se to zdát jako sci-fi, ale takzvaná xenotrasplantace, tedy využití zvířecích orgánů pro transplantace lidským pacientům, je nadějným řešením pro záchranu životů.
[24.2.2010]  

Žahavý krém pro diabetiky

Myšlenka zakomponovat do pleťového krému žahavé buňky sasanek na první pohled připomíná kanadský žertík drsnějšího druhu. Ve skutečnosti se ale jedná o zcela nový způsob, jak diabetikům podávat dávky inzulínu.
[20.10.2009]  

Proč spóry plísní nevyolávají imunitní reakci

Vzduch, který vdechujeme, obsahuje tisíce plisňových spór (konidií), někdy až přes miliardu na krychlový metr. Spóry vznikají hlavně z plísní rodů Cladosporium, Penicillium, Alternaria a Aspergillus. I když tato konidia obsahují mnoho antigenů a alergenů, vzduchová mikroflora neaktivuje vrozený imunitní systém a nevyvolává zánětlivé reakce. Skupina vědců z Francie, Německa a Itálie zjistila, že na povrchu mají konidia „tyčinky“ složené z hydrofobního proteinu RodA, který se kovalentně váže na buněčnou stěnu přes zbytky glykosylfosfatidylinositolu. RodA extrahovaný z konidií Aspergillus fumigatus byl imunologicky inertní a nevyvolával aktivaci dendritických buněk ani alveolárních makrofágů. Odstranění této povrchové vrstvy tyčinka/hydrofobin vedlo k tvorbě konidiálních morfotypů, vyvolávajících imunitní reakci. Zdá se tedy, že tato hydrofobní vrstva tyčinek na konidiích způsobuje jejich imunologickou neúčinnost. Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR
[1.10.2009]  

Červené víno prospívá mozku

Epidemiologické studie ukazují, že mezi různé klady mírného požívání červeného vína patří snížení výskytu Alzheimerovy choroby. Látky, které vykazují tento kladný účinek, jdou většinou polyfenoly. Řadou moderních metod bylo zjištěno, že i komerčně dostupný extrakt MegaNature AZ pořízený z červených hroznů potlačuje tvorbu ß-agregátů amyloidu, což je podstata vzniku Alzheimerovy choroby. Zdá se tedy, že MegaNatural AZ by mohl být účinným lékem proti Alzheimerově chorobě. Prof.Dr.Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR
[7.2.2009]  

Vakcínu mohou šířit i klíšťata

Látku, která znemožní klíšťatům trávit krev, by teoreticky mohli roznášet sami cizopasníci, říká Ondřej Hajdušek, hlavní autor studie, kterou uveřejnil renomovaný časopis PNAS.
[1.2.2009]  

Genově manipulované metabolické cesty

Vědci vedení Sarah O'Connorovou z Department of Chemistry na MIT upravili metabolické cesty barvínku menšího (Vinca minor) tak, aby její buňky v kultuře produkovaly odlišné látky, než původní rostlina. O barvínku víme, že produkuje různé alkaloidy. Ostatně je znám i v lidovém léčitelství. Doposud jsme při genových manipulacích postupovali tak, že do vybraného organismu jsme vpravili gen z jiného organismu, který za produkci té které sloučeniny odpovídal. Tým Sarah O'Connorové toho dosáhl mutací genu, jež kóduje strukturu jednoho enzymu metabolické cesty vedoucí k alkaloidům. Enzym sám pak byl schopen do jejich biosyntézy jiné sloučeniny.
[23.1.2009]  

Kolagen chrání před Alzheimerem

Bílkovina kolagen neslouží jen našim kloubům - podle nové studie hraje důležitou roli v ochraně mozku před Alzheimerovou chorobou.
[11.1.2009]  

Dormant cancer cells rely on cellular self-cannibalization to survive

A single tumor-suppressing gene is a key to understanding, and perhaps killing, dormant ovarian cancer cells that persist after initial treatment only to reawaken years later, researchers at The University of Texas M. D. Anderson Cancer Center report in the December Journal of Clinical Investigation.
[3.1.2009]  

Na parazita fluorescencí

Britský imunolog Toni Aebischer se svým týmem z University of Edibugh připravil geneticky modifikovaného prvoka Leishmania mexicana, který fluoreskuje. Jde o parazitického bičíkovce, který, stejně jako jeho mnozí další příbuzní, vyvolává velmi nepříjemnou chorobu leishmaniózu, jíž trpí na dvanáct milionů lidí. Nakáza přenášená bodnutím komára rodu Phlebotomus se projevuje vředy či záněty různých částí těla. Rozsáhlé kožní projevy mohou způsobit až deformace. Prvoci rodu Leishmania prodělávají část svého životního cyklu uvnitř buněk. V této fázi je prakticky nemožné určit, která část buňky patří parazitu a která hostiteli. Nakazíme-li však buňky Aebischerovým modifikovaným prvokem, části patřící parazitu rozpoznáme přesně podle jejich fluorescence. Nová metoda povede k přesnějšímu popsání životního cyklu nejen Leishmanií, ale i některých jiných parazitických prvoků (např. Toxoplasma gondii), v důsledku čehož bude možné vypracovat dokonalejší způsoby léčby.
[28.10.2008]  

Britský výzkum GM brambor odolávajících háďátkům

Britské ministerstvo DEFRA schválilo plány univerzity v Leedsu zkoumat geneticky pozměněné brambory, které by odolávaly infekci způsobené háďátky rodu lobodera.
[7.9.2008]