Datum: 6.7.2015
Steve Oh pěstoval kmenové buňky v A*STAR Bioprocessing Technology Institute (BTI) klasickým způsobem 7 let, když v roce 2008 jeho kolega Shaul Reuveny navrhl způsob jak dotyčný proces zrychlit.
Namísto pěstování buněk na klasických Petriho miskách to Reuveny zkusil s polystyrénovými kuličkami v živném roztoku, které fungují jako mikronosiče kmenových buněk. Tato technologie se již předtím osvědčila při výrobě vakcín, kdy se na polystyrénových kuličkách po desetiletí pěstovaly buňky infikované viry, a Reuveny s tím měl osobní zkušenost.
Na běžnou Petriho misku se nevejde ani 100 tisíc kmenových buněk, což je poměrně tristní. Například k sestavení srdce jsou nutné 2 miliardy buněk hladké svaloviny a k vytvoření jedné dávky krve pro transfuzi dokonce 100 miliard červených krvinek. K tak velké produkci kmenových buněk je nutné přijít s novou metodou jejich pěstování a polystyrénové kuličky by mohly významně pomoct.
Skupina pro kmenové buňky Stevena Oha to nejdříve zkusila s lidskými embryonálními kmenovými buňkami. Celé měsíce vymýšleli vhodné složení povrchu polystyrénových kuliček, na němž by se kmenové buňky mohly výhodně usadit a také co nejlepší složení živného média.
Posledních šest let strávili tím, že svůj proces výroby kmenových buněk ladili, aby napěstovali co nejvíce kmenových buněk s co nejnižšími náklady. V dnešní době zvládnou trojnásobně a někdy i šestinásobně vyšší hustotu kmenových buněk, ve srovnání s Petriho miskami a jejich proces lze používat i ve velkých bioreaktorech.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Enzyme biotechnology - enzymes, biotech
Věda technika výzkum - Přehled zpráv z vědy techniky a výzkumu.
GM bakterie vyrábějà biokůži, která barvà sama sebe
Živý lidský pacient poprvé dostal editovanou prasečà ledvinu