Lidské sítnice na Petriskách odhalují evoluci barevného vidění

Biologové Univerzity Johnse Hopkinse vypěstovali lidské sítnice. Jejich cílem bylo prozkoumat vznik buněk, kterým vděčíme za barevné vidění.

Výsledky tohoto výzkumu poslouží při vývoji léčebných postupů pro oční choroby, jako je barvoslepost nebo věkem podmíněná makulární degenerace. Badatelům se také povedlo vytvořit organoidy lidské sítnice, které se stanou modelem pro studium vývoje lidského oka na buněčné úrovni.

Podle badatelů prostě zkoumají něco, co vypadá jako normální vyvíjející se oči. Jen není v lidské hlavě, ale na Petriho misce v laboratoři. Vytvořili modelový systém, který je možné intenzivně zkoumat a manipulovat s ním, aniž by přímo studovali oči na lidech.

Tým Johnse Hopkinse zjišťoval, jak je určen osud očních buněk. Jak se stane, že se určité buňky vyvíjejícího se lidského plodu stanou právě buňkami zodpovědnými za barevné vidění. Určení osudu jednotlivých buněk přitom patří k méně prozkoumaným aspektům lidské biologie.

Kiara Eldred a její kolegové se soustředili na buňky, které umožňují lidem vidět modrou, zelenou a červenou, tedy na fotoreceptorové buňky v sítnici zvané čípky. Většina výzkumu vidění na buněčné a molekulární úrovni se doposud odehrála na myších nebo rybách. Jejich vidění se přitom lidskému zase tak moc nepodobá. Experimenty na očích živých lidí by nepřinesly uznání, ale spíše zásah policie. Proto tým Eldredové nabízí organoidy lidské sítnice na Petriho miskách, které vypěstovali z kmenových buněk.

Jak říká Eldredová, trojbarevné vidění nás odlišuje od většiny ostatních savců. Její výzkum nám teď umožňuje stopovat evoluci buněk, kterým za toto výjimečné vidění vděčíme.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: