Lidské kmenové buňky transplantovány do GM prasat

Jednou z největších výzev pro testování úspěšnosti terapií s kmenovými buňkami je pro vědce časté odmítnutí transplantátů či štěpů pokusnými zvířaty.

Když k tomu dojde, znamená to, že vynaložená energie a prostředky přišly vniveč. Na první pohled dílčí technický problém ve skutečnosti dělá z důležitého a ostře sledovaného výzkumu velkou a obtížnou záležitost.

Vědci z Missourijské univerzity teď ale mají k dispozici novou linii geneticky upravených prasat, do nichž lze transplantovat lidské kmenové buňky prakticky bez rizika jejich odmítnutí, i když to není úplně snadné. Podle nich je odmítání transplantátů pokusnými zvířaty natolik velký problém, že jeho odstranění významně posune celý výzkum a vývoj léčby kmenovými buňkami.

V časopisu PNAS publikovali výsledky experimentu s implantováním lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk do speciálních prasat, která vyrobil jeden z šéfů výzkumného týmu Randall Prather. Jeho prasata mají pozměněný imunitní systém tak, že neodmítne transplantované kmenové buňky. Prather si pochvaluje, že se jim to povedlo právě s prasaty, protože prasata jsou shodou okolností v některých ohledech podobnější člověku, nežli myši, potkani, drápatky, octomilky či jiná laboratorní zvířata. Také se kolem nich tak divoce nevíří emoce, jako u laboratorních primátů.

Vědci si v medicínských studiích prasata oblíbili a teď na ně nedají dopustit. Prasata jsou větší, nežli většina zvířat využívaných v experimentech a na řadu zdravotních rizik reagují podobně jako lidé. A to je pro testování technologií lidské medicíny velkou výhodou.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: