Léčba alergií

Za alergickou reakci je považovaná přehnaná a nepřiměřená reakce lidského organizmu na běžně se vyskytující látky v prostředí, které nás obklopuje. A protože ne všechny reakce jsou reakcemi alergickými, je potřeba doplnit, že se jedná o ty reakce, které jsou vyvolány působením imunitního systému člověka.

Co všechno vyvolává alergické reakce?

Alergeny (antigeny vyvolávající alergickou reakci) mohou být různého původu. Patří sem pyly, potraviny, živočichové, léky a latex.

U alergie na pyly (polinóza) se často setkáváme s označením senná rýma. V současnosti trpí příznaky tohoto typu alergie až 20% populace. epříjemné je, že alergii na pyly může člověk získat kdykoliv během svého života.

U potravin jsou dosti často alergie závislé na věku pacienta. U velmi malých dětí se často objevují potravinové alergie na mléko (vlastně se jedná o alergii na mléčný protein), u adolescentů jsou to alergie na ořechy (nejčastěji arašídy) u dospělých potom alergie na mák, syrové ovoce a zeleninu.

Živočišné alergeny se mohou lišit cestou kontaktu s člověkem. Mezi nejčastější alergie patří alergie na psy, kočky a koně. Alergenem není vlastní srst zvířat, ta je pouze vhodným nosičem. Dalším častým alergenem jsou roztoči. Jejich pohyb a výskyt je spojen s prachem, jehož součástí se stávají také alergenní výměšky roztočů, proto je zvýšený výskyt alergických projevů spojován s topnou sezónou, kdy dochází více k „víření prachu“. Tyto alergeny jsou nejčastěji vdechovány. Nesmíme zapomenout také na přímou ataku hmyzem. Alergické reakce na hmyzí bodnutí jsou evidovány přibližně u 1-3 % populace. Tyto reakce mohou být velice bouřlivé a prakticky okamžitě ohrozit člověka na životě. Mezi hlavní rizikové druhy patří zástupci čeledi blanokřídlých - vosy, sršni, včely a čmeláci.

Z ostatních typů alergenů je vhodné zmínit plísně, alergie na léky (penicilin, salicyláty, chinin, etc.) a alergii na latex.

Projevy a komplikace

Jednotlivé projevy alergií se liší v závislosti na stupni senzibilizace pacienta, místě vstupu do organizmu, typu alergenu, alergenové potenci. Reakce organizmu lze rozdělit podle závažnosti na mírné alergické reakce, anafylaktické reakce (závažná akutní alergická reakce) a anafylaktický šok. Nejčastěji alergické reakce zasahují kůži (zarudnutí, vyrážka, otoky), respirační trakt (kýchání, vodnatá sekrece z nosu, svědění v nose, dechové obtíže), gastrointestinální trakt (nauzea, zvracení, křeče v břiše). V rámci celkové reakce může být postižen i kardiovaskulární systém.

Závažnou komplikací jsou zkřížené alergie. Tento stav je založen na podobnosti alergenů, kdy IgE protilátky imunitního systému, vytvořené proti určitému alergenu, reagují na jiný alergen na základě podobnosti v sekvenci aminokyselin. Zkřížené alergie mohou vznikat mezi zástupci alergenů v rámci jedné skupiny (kiwi x mák), nebo mezi skupinami navzájem (latex x banán). Statisticky například lidé s pylovou alergií trpí až 3x častěji na alergie potravinové, než běžná populace. Také narůstá výskyt zkřížených alergii s kiwi.

A jak se účinně bránit?

Soubor opatření chránících jedince před alergickými reakcemi je velmi rozsáhlý. Lze ji rozdělit na prevenci a léčbu samotnou. Základem je samozřejmě diagnostika a tedy znalost příslušných alergenů u konkrétního pacienta. U hmyzích alergií je nejúčinnější se ataku vyhýbat.

Znamená to vhodnou volbu oblečení do přírody, eliminace parfémů, parfemovaných tělových mlék, opatrnost při stravování se v přírodě, systém sítí na oknech či dveřích obydlí bránících vniknutí hmyzu do obytných prostor. Samotná léčba se pak odvíjí od rozsahu reakce. Při lokální reakci se poraněné místo chladí, perorálně jsou podávána antihistaminika II. generace (Claritine), lokální antihistaminika (Fenistil gel), případně lokální i perorální podání kortikoidů. Pokud došlo k masivní celkové reakci, je nutné injekční podání adrenalinu, podání perorálního antihistaminika a kortikoidů intravenózně, případně intramuskulárně. Je nezbytné zajistit volné dýchací cesty (otok dýchacích cest) a převoz pacienta do nemocnice. Po odeznění těžších forem alergické reakce by pacient neměl být nikdy propuštěn ihned do domácí péče, ale měl by zůstat 24-48 hodin pod dozorem lékařů v nemocnici.

U alergií na živočišné alergeny je důležitá čistota prostředí (vhodné podlahové krytiny, čističky vzduchu, pozor na domácí mazlíčky), zvýšená péče o hygienu lůžka.

U potravinových alergií je důležité se vyvarovat konzumace alergizujících potravin, a to nejen krátkodobě, ale v rozsahu nejméně dvou let. Některé alergizující potraviny lze označit jako termolabilní alergeny, kde jejich rizikovost lze eliminovat tepelnou úpravou alergizující potraviny.

Týká se to hlavně jablek a syrové zeleniny. Naopak mezi termostabilní alergeny jsou řazeny ořechy a ryby. U potravin je ovšem nutné dbát i na opatrnost při přípravě pokrmů. K alergické reakci může totiž dojít i inhalační cestou už při zpracovávání potraviny (loupání, krájení, etc.) Samotná léčba potravinových alergií zahrnuje již zmíněné léky, a to v závislosti na průběhu alergické reakce (antihistaminika, kortikoidy, adrenalin).

U lékových alergií je základem vysazení farmaka a zaléčení pacienta dle klinických příznaků alergické reakce. Dále je důležité vystavení pacientovi průkazu o alergii na daný medikament, aby se eliminovalo náhodné opakované podání.

Pokud pacient trpí nějakou formou alergie, která je spjata s velkým rizikem (nejčastěji hmyzí alergie a těžké alergie na některé potraviny) měl by být pacient vybaven tzv. „pohotovostním balíčkem“. Ten by měl obsahovat autoinjektor s adrenalinem a antihistaminikum (Claritine), případně kortikoid (Prednison forte).

Nové možnosti

V posledních letech se mimo základních léčebných metod uplatňuje i nový přístup, a to specifická alergenová imunoterapie. Tato metoda se stále vyvíjí a její mechanizmus je založen na snaze snížit reaktivitu organizmu na vyvolávající alergen modifikací odpovědi T-lymfocytů na antigenní stimulaci. To vyvolává snížení infiltrace tkání zánětlivými buňkami, aktivace zánětlivých buněk a množství uvolněných mediátorů alergické reakce. Tato léčba má svá úskalí, tím prvním je délka a způsob aplikace (opakované injekční podávání v průběhu 3-5 let) a s tím souvisí disciplína pacienta tuto aplikační dobu vydržet. I proto je dobře, že dochází v poslední době k rozvíjení sublinguální aplikace, která je pro pacienta mnohem přijatelnější. U alergie na hmyzí bodnutí má specifická alergenová terapie až 95 % účinnost.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Braunová J.: Alergie na hmyzí bodnutí, Interní medicína pro praxi, 2001, 4, 153.

Braunová J.: Potravinová alergie, Interní medicína pro praxi, 2001, 12, 556.

Braunová J.: Léková alergie, Interní medicína pro praxi, 2002, 7, 344.

Braunová J.: Specifická imunoterapie v léčbě alergických stavů, Interní medicína pro praxi, 2003, 4, 171.

Braunová J.: Nové poznatky v oblasti diagnostiky a léčby potravinové alergie, Interní medicína pro praxi, 2004, 7, 357.

Braunová J.: Úskalí potravinové alergie v praxi, Interní medicína pro praxi, 2007, 5, 217.

Humlová Z.: Novinky v léčbě alergie, Interní medicína pro praxi, 2012, 14, 147.

www.proalergiky.cz