Látka potlačující tvorbu ribozomů by se mohla stát antimykotikem

Výzkum Rockefellerovy university přinesl objev látky, která u kvasinek potlačuje tvorbu ribozomů, translačních továren na výrobu proteinů podle předlohy mRNA. Tento objev by mohl vyústit v nové typy velmi potřebných antimykotik. 

Podle šéfa výzkumu Taruna Kapoora nově objevená látka nejenom účinně omezuje růst kvasinek, ale ještě to dělá unikátním, doposud neznámým mechanismem. Kapoor rovněž připomíná, že v dnešní době není na trhu vůbec žádný přípravek, který by účinně narušoval skládání a tvorbu nových ribozomů.

Kapoor a jeho spolupracovníci věří, že jejich objev spustí vývoj celé škály nových přípravků proti nežádoucím houbám. Naše současné možnosti v boji proti houbovým infekcím jsou jenom omezené, takže jde o velmi vítaný přínos medicíně. Podobně převratný mechanismus, který by potlačoval růst kvasinek a obecně hub, se neobjevil už několik let.

Aktivně rostoucí a dělící se buňka si může každou minutou vytvořit kolem 2 tisíc ribozomů, které fungují jako nanotovárny na výrobu rozmanitých proteinů procesem translace. Samotné ribozomy se skládají z řetězců ribozomální rRNA a více než dvou stovek proteinů. Vědci přitom doposud přesně nevědí, jak probíhá skládání ribozomů z jednotlivých komponent do funkčního celku.

Nicméně, teď máme k dispozici látku, která tento proces dovede účinně narušit. Jde o sloučeninu Rbin-1, která sice není první látkou, co umí takové věci, je prý ale první, ze které bude možné vyvíjet antimykotika.

Badatelé tuto látku objevili během sofistikovaného zkoumání více než 10 tisíc různých sloučenin. Látka Rbin-1 je výjimečná tím, že selektivně cílí na enzym, který se podílí na skládání nových ribozomů.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: