Laserový vlečný paprsek dovede polapit bakterie pro mikroskop

Když vědci chtějí studovat krvinky, řasy, bakterie nebo podobné buňky pod mikroskopem, tak potřebují dostat dostatečné množství buněk na vhodný substrát, jako je například podložní sklíčko. 

Fyzici německých univerzit v Bielefeldu a Frankfurtu vyvinuli metodu, díky které mohou buňky polapit laserovým paprskem, a pak je detailně studovat při velmi velkém rozlišení. Vědci přitom zjevně inspirovaly sci-fi příběhy. Jejich laserový paprsek na bakterie důvěrně připomíná vlečné paprsky kosmických korábů.

Autoři objevu hned novou metodu využili a získali snímky DNA v jediné bakteriální buňce ve výjimečně vysokém rozlišení. Robin Diekmann a jeho spolupracovníci o tom informují v časopise Nature Communications.

Jedním z velkých problémů, které doprovázejí mikroskopická pozorování buněk, je i to, že příprava buněk na takové pozorování obvykle není bez následků pro samotné buňky. Volně žijící bakterie rozhodně upřednostňují nespoutaný pohyb v kapalině. Krvinky jsou na tom podobně. Jejich přirozeným prostředím bývá krevní řečiště, kde jsou krvinky neustále v pohybu. Když se pak taková buňka musí připojit k nějakému podkladu, tak to mívá závažné důsledky pro její kondici a strukturu.

Laserový vlečný paprsek nabízí elegantní řešení. Polapí buňky, aniž by je bylo nutné nějak fixovat k podkladu. V optické pasti pak lze tyto buňky pozorovat i při velmi vysokých rozlišeních.

Podle vedoucího výzkumu Thomase Husera je jejich optický vlečný paprsek skoro jako ze Star Treku. Huser spatřuje velkou výhodu optického paprsku v tom, že pozorované buňky nejen zafixuje na jednom místě bez podkladu, ale také umožňuje se vzorky dále manipulovat, otáčet je, a rotovat s nimi. Laserový paprsek v tomto případě hraje roli mikromanipulátoru, s nímž je možné dále vylepšit kvalitu a vědeckou hodnotu pořizovaných snímků.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: