Kvasinky se solárními panely jsou výkonné buněčné továrny

Geneticky vylepšení mikrobi, jako jsou bakterie nebo kvasinky, už dlouho fungují jako buněčné továrny. Jsou nepatrné, ale dovedou vyrábět slušná množství zajímavých chemických látek.

V poslední době začali vědci vybavovat mikroorganismy polovodičovými technologiemi, které fungují jako maličké solární panely. Tyto „panely“ těží solárni energii a pak ji posílají mikrobovi, aby posílily jeho biosyntetický výkon.

První takové biologicky-anorganické hybridní systémy, „biohybridi“, většinou fixovaly atmosférický oxid uhličitý nebo produkovaly alternativní energii. Nebyly špatné, ale zároveň také odhalily řadu problémů, které bude nutné řešit. Například, polovodiče bývají z toxických kovů, a když se nahromadí na povrchu mikrobů, tak jim často uškodí. Také se ukázalo, že mikrobi fixující oxid uhličitý produkují obvykle jenom relativně jednoduché molekuly. Kdyby byly biohybridi vytvořeni z více komplexních mikroorganismů, tak by mohly vytvářet mnohem rozmanitější produkty, což by podstatně rozšířilo jejich využití.

Neel Joshi z amerického institutu Wyss Institute a jeho kolegové navázali na dřívější bakteriální biohybridy a vyvinuli biohybridy z kvasinek. To jsou mikroorganismy, které se již dnes intenzivně využívají v průmyslu. A také už docela zvládáme jejich genetické manipulace. Joshi a spol. vylepšili kvasinky o modulární polovodičové komponenty, které dodávají kvasinkám energii pro jejich metabolickou mašinerii a přitom nejsou pro kvasinky toxické.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: