Kmenové buňky z mléka matek možná vcházejí do kojenců

Před sedmi lety vyšlo najevo, že mléko kojících lidských matek obsahuje mimo jiné i kmenové buňky. Otázkou ale bylo, jestli tyhle kmenové buňky jsou lidským dětem k něčemu dobré anebo jestli pronikají do mateřského mléka jenom nedopatřením.

Kmenové buňky mají jak známo podivuhodnou schopnost vytvářet specializované buňky jednotlivých tkání. Pro terapeutické účely se v současnosti využívají kmenové buňky z různých zdrojů – kontroverzně z embryí, pak z pupečníkové krve a poslední dobou také z dospělých tkání. Jak je to ale s mateřských mlékem?

Na nedávném britském Národním sympoziu kojení a laktace, které se odehrálo v Londýně, představili výsledky výzkumu, podle něhož přinejmenším u myší přecházejí kmenové buňky z mateřského mléka do krve potomků a hrají roli v jejich pozdějším životě.

Výzkumný tým, který vedla Foteini Hassiotou z Univerzity Západní Austrálie, to zjistil díky pozoruhodně geneticky vylepšeným myším, který obsahují gen tdTomato. Jak jméno genu napovídá, jeho produkt dovede červeně světélkovat.

Vědci nechali myši s genem tdTomato zabřeznout a posléze porodit mláďata, pak je ale nechali kojit i mláďata bez dotyčného genu. Pokud by se v těchto mláďatech našly červeně světélkující buňky, musely podle Hassiotouové a spol. pocházet z mateřského mléka. A našly se v nich.

O mateřském mléku se tvrdí, že obsahuje spoustu prospěšných věcí. K čemu jsou ale mláďatům kmenové buňky z mléka? Ba co víc, k čemu jsou lidským mláďatům? Zatím to prý vypadá, že by kmenové buňky z lidského mateřského mléka mohly být v našich dětech, stejně jako u myší. Tým Hassiotouové každopádně po čase objevil červeně světélkující buňky odvozené z kmenových buněk mateřského mléka nejen v krvi, ale i ve spoustě dalších tělesných tkání, včetně mozku, brzlíku, slinivky, jater a ledvin kojených myšat.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: