Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíKmenové buňky neplodných mužů udělají zárodečné buňky po...

Kmenové buňky neplodných mužů udělají zárodečné buňky po přenesení do myši

Datum: 2.6.2014 

Lidé zatím stále přibývají, i když to podle všeho nepotrvá věčně. Zároveň se stále častěji mluví o neplodnosti, která pronásleduje obě pohlaví. Odborníci se teď snaží narůstající lavině neplodnosti čelit, za pomoci stále důmyslnějších triků. Nedávno vyšlo najevo, že úspěšným trikem může kupodivu být i přenesení kmenových buněk pokožky neplodných mužů do reprodukční soustavy úplně jiného druhu - laboratorní myši. Renee Reijo Pera. Kredit: R. R. Pera.

Přišla na to se svým týmem Renee Reijo Pera ze Státní univerzity vMontaně, která je bývalou ředitelkou stanfordského centra Center for Human Embryonic Stem Cell Research and Education. Zkoumali neplodnost u mužů s azospermií, kteří mají v semenu velmi málo živých spermií anebo vůbec žádné.

Na rozdíl od celé řady genetických, buněčných i fyziologických mechanismů se lidské rozmnožování se v mnoha ohledech liší od běžných laboratorních organismů, myši nevyjímaje. Další problém, který velmi ztěžuje výzkum lidské (ne)plodnosti spočívá v tom, že řada klíčových kroků procesu lidského rozmnožování, jako je vývoj primordiálních zárodečných buněk, probíhá pár dnů či týdnů po početí.

Badatelé odebrali vzorky kůže od pěti mužů a vytvořili z nich indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC). Tři z těchto mužů byli neplodní kvůli mutaci v oblasti AZF1 na chromozomu Y, která jim zabraňuje tvořit spermie, dva muži byli normálně plodní. Když tyhle buňky přenesli do reprodukční soustavy laboratorních myší, tak tam z nich vznikly lidské primordiální zárodečné buňky. Za normálních okolností by z nich pak vznikly spermie, v myších se ale jejich vývoj zastavil, jak u neplodných, tak i u plodných mužů, zřejmě kvůli zásadním rozdílům myší a lidské reprodukční soustavy. Každopádně je ale velkým překvapením, že kmenové buňky neplodných mužů vůbec zvládly vytvořit alespoň nějaké primordiální zárodečné buňky.

Podle Michaela Eisenberga ze Stanfordu nabízí výzkum Perové a spol. skvělou příležitost využít při léčbě azospermické neplodnosti znalosti o chování kmenových buněk. Ukazuje se, že při tvorbě spermií sice hraje velikou roli genetika, její potíže ale lze překonat jinými cestami. Perová už v roce 2009 dokázala vytvořit funkční primordiální zárodečné buňky z lidských embryonálních kmenových buněk. S jejich použitím je ale spojená celá řada problémů. Je to technicky poměrně obtížné a embryonální kmenové buňky nejsou z pochopitelných důvodů vhodné pro rodiče, kteří si přejí mít dítě se svými vlastními geny. Nová metoda s indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami pocházejícími z kůže, je podle všeho mnohem slibnější.Analýza vzorku semena. Kredit: CommonsWikimedia

Vědci zjistili, že se úspěšnost kmenových buněk ve vytváření primordiálních buněk liší mezi neplodnými a plodnými muži. U neplodných mužů jich vznikalo 50 až 100 krát méně. Nicméně, i tak je tento výzkum cenný pro pochopení různých aspektů lidské neplodnosti a mohl by vyústit v celou řadu zajímavých aplikací. Jednou z možností je navrácení plodnosti mužům, kteří podstoupili intenzivní protinádorovou léčbu. Pokud bychom dokázali udělat z jejich kožních buněk spermie, mohli by se zase stát biologickými otci vlastních dětí. Neplodnost je přitom jedním z nejběžnějších a nejobávanějších vedlejších důsledků léčby rakoviny, hlavně pro mladé chlapce a muže.

Perová a její spolupracovníci se teď chystají ke xenotransplantacím lidských kmenových buněk do jiného druhu primáta. Také je zajímá, jak další mutace spojené s neplodností ovlivňují produkci primordiálních zárodečných buněk Určitě se brzy dozvíme víc.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka PhD.


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Použité zdroje: (orig). Cell Reports online 1. 5. 2014.

(doplň.) Stanford University Medical Center News 1. 5. 2014.


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

Doporučujeme

Cayman
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn