Kmenové buňky jako zdroj ekomasa

Vědecký pokrok pomalu, ale jistě směřuje k naplnění snu o pěstování funkčních náhradních orgánů z kmenových buněk. Stejný postup by se mohl stát i zdrojem ekologicky šetrnějšího masa.

Cor van der Weele z Univerzity ve Wageningenu a jeho kolegové v článku uveřejněném v časopisu Trends in Biotechnology popisují, jak v blízké budoucnosti bude každé město či vesnice mít svoji vlastní továrnu na pěstované maso.

Vědci věří, že maso pěstované z kmenových buněk bude mít zářnou budoucnost. Asi by nemělo nahradit veškerou produkci masa. Část masa bude zřejmě nahrazena za vegetariánské produkty, část masa bude pocházet od zvířat hýčkaných ve vynikajících podmínkách, další část spotřeby masa nahradí pojídání hmyzu a podobných věcí. Už teď si ale můžeme být jistí, že to konzumace masa bude i nadále předmětem horkých diskuzí. Maso je totiž pro nás něco víc, než jenom jídlo. Je to vlastně rituální substance a sociální platidlo, které nás provází celými dějinami lidského druhu.

van der Weele a spol. připomínají, že rostoucí spotřeba masa není dlouhodobě udržitelná, pokud se něco zásadního nestane s technologií výroby masa. Než začneme chovat slepice na Marsu, musíme přijít s něčím novým tady na Zemi.

Jak by vypadala výroba masa z kmenových buněk? van der Weele s kolegy v hrubých rysech navrhuje proces, na jehož počátku je ampulka s buňkami z buněčné banky a na konci svůdný hamburger. Nepůjde to ale úplně snadno. Bude například nutné vytvořit dlouhodobě udržitelné linie kmenových buněk pro buněčnou banku anebo zajistit, aby byla výroba ekomasa z kmenových buněk lacinější a méně prostředí zatěžující, nežli vyhnat dobytek na pastvu.

Řešením by mohlo být značné zvýšení ceny klasického masa. Jak už to ale v podobných případech chodí, takové brutální sociální inženýrství by mohlo snadno nadělat mnohem více škody, než užitku.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: