Kmenové buňky a organoidy odhalují roli neadrtálčí DNA v těle

Postupy, které dovolují přeměnu lidských indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC) na organoidy, je možné důmyslným způsobem využít při studiu vývojových procesů. S jejich pomocí lze v přímém přenosu sledovat souhru mezi geny a tkáněmi v zárodečném vývoji.

A nemusí přitom jít jen o dnes žijící organismy. Vědci nedávno použili tento přístup k výzkumu vlivu DNA, která pochází od neandrtálců, na náš zárodečný vývoj.

Vedoucí výzkumu J. Gray Camp z německého institutu Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology a švýcarské University of Basel k tomu uvádí, že využití linií iPSC buněk ke studiu funkce lidské DNA archaického původu je doposud nevyužitý ale přitom velmi slibný přístup. Zatím ještě nikdo nesledoval, jak se projevuje neandrtálčí DNA v lidském zárodečném vývoji.

Dřívější výzkum ukázal, že asi 2 procenta genomu moderních lidí mimo Afriku tvoří DNA původem od neandrtálců. Je to důsledek dávného křížení mezi námi a neandrtálci, které bylo před desítkami tisíc let zřejmě poměrně běžné.

Campův tým použil 5 různých buněčných linií k vytvoření mozkových organoidů a pak analyzoval jejich buněčné složení pomocí čtení RNA v transkriptomu metodou „single-cell RNA sequencing“. Výsledky jejich pilotní studie ukazují, že tímto způsobem bude možné sledovat RNA odvozenou od neandrtálčí DNA v průběhu lidského zárodečného vývoje.

Camp podotýká, že jim šlo o potvrzení použitelnosti těchto postupů k výzkumu aktivity neandrtálčí DNA v zárodečném vývoji. Což se povedlo. Teď je čeká příprava plnohodnotných experimentů. Prý to nebude snadné, ale mělo by to jít zvládnout.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: