Klonování je údajně možné i bez kmenových buněk

Tým badatelů z Pittsburské univerzity v americké Pensylvánii vytvořil podle serveru BBC News dvě myši z plně dozrálých krevních buněk, které samy o sobě nejsou schopny se množit.

Odborníci se dosud domnívali, že tuto vlastnost mají pouze nezralé kmenové buňky. Ty jsou univerzální a mohou po dozrání plnit různou funkci.

Vědci z Pittsburghu řekli magazínu Nature Genetics, že "nejslavnější ovce světa" Dolly, tedy první naklonovaný savec, nemusela být stvořena z kmenových, nýbrž ze zralých buněk.

Podle britských expertů zpochybňuje objev Američanů obecné povědomí, že čím méně je buňka zralá, tím více se hodí ke klonování. "Je to překvapivé zjištění," řekl Stephen Minger z londýnské King´s College. Podle něj je ale otázkou, jak by pokus amerických vědců dopadl při použití lidských buněk.

Uvnitř každé tělesné buňky existuje program, v němž je zakódována stavba celého organismu. Klonování probíhá tak, že se tento program vloží do vajíčka, z něhož se předtím odstraní jádro obsahující genetickou informaci. Program se spustí znovu od začátku a vytváří nového jedince. Nový tvor je v podstatě identickou kopií organismu, z jehož těla byla buňka odebrána.

Kmenové buňky jsou v raném stádiu vývoje a mohou dozrát v mnoho jiných typů buněk, ze kterých jsou složeny tkáně nebo orgány. Proto odborníci doufali, že by kmenových buněk mohlo být využito pro léčbu mnoha geneticky daných nemocí.

Pokusy s kmenovými buňkami dospělých, tedy s buňkami odebranými z tkání již narozeného člověka, ale zdaleka nepřinesly očekávané výsledky. Úspěšnost se pohybovala mezi jedním a pěti procenty.

Doktor Tao Cheng a jeho kolegové z Pittsburské univerzity testovali, zda může ze zcela zralého druhu bílé krvinky zvaného granulocyt vzniknout embryo. Experiment se podařil. Ze 35 až 39 procent granulocytů vznikly blastocyty, embrya v raném stadiu. Přitom pouze čtyři procenta nezralých kmenových buněk dokážou zplodit blastocyty.

Pouze zralé granulocyty byly schopné vyprodukovat dvě naklonovaná myší "mimina", která ovšem uhynula několik hodin po narození.

Zdroj-digiweb.ihned.cz

Příbuzné články

Důsledky klonování zvířat pro člověka, zvířata a životní prostředí - Evropská komise požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby se vyjádřil k tomu, jaké důsledky mohou mít živá klonovaná zvířata získaná prostřednictvím techniky spočívající v přenosu jader somatických buněk (SCNT), jejich potomci a produkty získané z těchto živočichů pro bezpečnost potravin, zdraví a pohodu zvířat a pro životní prostředí (5.5.2007)