Klimatické změny - co s nimi?

Klimatické změny jsou dnes téměř zprofanovaným tématem. Mnohým se vybavuje známá píseň pionýrů „Poručíme větru, dešti...". Jenže to se týká snah nějak ovládnout přírodu. Díky tomu platíme o 12% víc za elektřinu. Druhá stránka je realističtější: dělat to, co lidstvo ve své historii dělalo stále - vzít změny na vědomí a přizpůsobit se. Proti našim předkům z doby ledové máme výhodu: můžeme se na změny připravit, jelikož věda nám umožňuje je předvídat. Jde o to vědu správně využít.

Máme hodně úvah, popsalo se hodně papíru. Problematika dostala své jméno - EIA - Environmental Impact Assessments (Hodnocení dopadu na prostředí) a OECD vydala přehlednou studii. Také EU nezůstala pozadu, vyšly dokumenty v roce 2009. (Revize EIA směrnice Study Concerning the Report on the Application and Effectiveness of the EIA a White Paper: Adapting to Climate Change: Towards a European Framework for Action). Jisté je, že největší starosti má Nizozemsko vzhledem ke stoupnutí mořské hladiny a jižní státy vzhledem k suchu a nedostatku vody.

Celosvětově závažné jsou, pochopitelně, důsledky pro zemědělství. Čína sestavila padesátičlenný tým, který má připravit rozbor a návrh jak reagovat. Také Evropa činí určité kroky. Byly k tomu zaměřeny i některé projety FP6, např. ADAGIO 044210 „Adaptace zemědělství Evropského regionu k přírodním rizikům klimatických změn" koordinovaný z Vídně a zúčastnila se ho také brněnská Mendelova Univerzita. Pro FP7 je vypsán projekt KBBE.2011.1.2-01: „Udržitelné obhospodařování zemědělských půd v Evropě pro zvýšení produkce potravin a krmiv a zmírnění klimatických změn". Bylo by dobře, kdyby se ho Česko zúčastnilo, ale zatím chybí mezinárodní koordinátor.

Je mnoho směrů, ve kterých by u nás hospodaření s půdním fondem zasloužilo pozornost v souvislosti s očekávanými klimatickými změnami. Letos o sobě daly vědět dost drasticky - povodněmi. K tomu má co říci již samotná ochrana půdního fondu. Asfaltovaná parkoviště, beton a rozsáhlá skladiště vodu nevsáknou. Plantáže na dřevo v podobě smrkových monokultur, klamně statisticky vykazované jako „les",  mají omezenou retenci. V zemědělství existuje dostatečné vědomí o problému eroze ve spojení s kukuřicí a brambory. Méně už s polními cestami a jejich údržbou. Ovšem totéž platí o lesních cestách.

Avšak změna vláhy a teplot má mnohačetné dopady na zemědělství. Jistě ovlivní rajonizaci, poměr orby a trvalých travních porostů, ať už využívaných pro krmivo, energetickou biomasu nebo pro pastvu. Bude jistě znamenat posun ve spektru odrůd jednotlivých plodin v rajonech. Nemalé důsledky lze očekávat zejména v ekologii škůdců. Šíření bázlivce (Diabrotica) a slimáků (Arion lusitanicus) je názorným varováním. Ani v oblasti houbových a virových chorob nelze pomíjet význam klimatických změn.

Nejnaléhavější je respektování klimatických změn v oblastech svou povahou dlouhodobých - šlechtitelství a výzkumu. Ve šlechtitelství je hlavním problémem středověký, na pověrách založený přístup EU k moderním metodám transgenose. Ty dávají možnost zavedením odrůd tolerantních k herbicidům používat konzervativní orbu, či ji vůbec vynechat. To je významné opatření k ochraně půdní vláhy, struktury a humusu. Jsou vyvinuty odrůdy lépe snášející stres nízkých teplot či sucha. Ochrana před změnou v rozšíření škůdců také má k přírodě příznivé prostředky v transgenních plodinách. Sem patří i vývoj a zavedení energetických plodin nevyžadujících každoroční orbu a ošetření pesticidy.

Moderní šlechtitelství vyžaduje solidní základnu výzkumu. V oblasti transgenose je mnoho úkolů spojených s očekávanými změnami klimatu. V jižních státech, ale i v sousedním Maďarsku se zaměřují na plodiny poskytující dobré výnosy i v suché sezoně. Výzkum rostlinných hormonů dovoluje ovlivňovat sezónní periodicitu ve vývoji plodiny.

Své řeknou jistě i veterináři a myslivci. Soubor příprav na očekávané klimatické změny má, pochopitelně, dopady na celou společnost, zejména venkov, dopady, které v poslední době politici vznešeně pokřtili na „socio-ekonomické faktory". Přeloženo do srozumitelna to znamená, že je nutné veřejnosti vysvětlovat, o co jde, jaká opatření je vhodné učinit a jak se k nim mají stavět. Zde by měli být účastníkem žurnalisté a převzít svůj díl odpovědnosti.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník