Když se tělo setká s chřipkou H1N1

Dvě studie zobrazují interakci mezi virem a lidskou buňkou, jedna studie odhaluje přirozené bojovníky chřipky

Pandemická chřipka H1N1 se může zdát skličující, ale dvě nové studie ukazují, že ji jedinec má v sobě v boji proti chřipce.

Dva oddělené výzkumné týmy zkatalogizovali interakci mezi virem chřipky H1N1 a lidskými buňkami, přičemž jedna skupina oznámila, že lidské buňky již obsahují silné látky proti chřipce, které rovněž pomáhají chránit proti dalším virovým infekcím, včetně viru West Nile a horečce dengue.

Obě studie, které byly publikovány online 17.prosince v Cell, mohou v budoucnosti vědcům pomoci vytvořit lepší terapie bojující proti chřipce.

Jedna ze studií se soustředila na učení, jak tělo reaguje na chřipku, "říká Stephen Elledge, výzkumník na Howard Hughes Medical Institute v Brigham a Women's Hospital a Harvard Medical School v Bostonu. Elledge a Abraham Brass vedli studii, v níž bylo rozponáno více než 120 lidských genů vyžadujících od H1N1 viru, aby infikoval buňky. U většiny z genů jejich odstranění zastavilo nebo zpomalilo růst viru. Ale například třem genům jejich odstranění skutečně napomohlo tomu, že virus lépe rostl, což naznačuje, že tyto geny jsou obvykle zapojeni do boje proti tomuto viru.
Tyto tři geny kódují bílkoviny v rodině zvané interferon-inducible transmembrane family, nebo-li IFITM proteins. Proteiny IFITM1, IFITM2 a IFITM3 jsou obvykle vyráběny za nízké hladiny v buňkách. Vědci věděli, že imunně-stimulující protein zvaný interferon způsobuje vzestup hladiny IFITM, ale není známo, jaké zvýšené hladiny těchto proteinů zničí buňku.

Nyní Brass, Elledge a jejich kolegové ukazují, že IFITM bílkoviny pomáhají zabít chřipkové viry, a to může být pro IFITM3 obzvláště důležité. Bílkoviny mohou pomoci blokovat virové chřipky od vstupu hostitelské buňky, ale tým ještě nemá přesně určený mechanismus. IFITM3 zmaří plány i virům jako je horečka dengue, West Nile a žlutá zimnici, zjistil tým.

„Tato [bílkovina] je blokuje všechny," říká Elledge. Zvýšení úrovně IFITM3 může podpořit schopnost těla bojovat proti chřipce. A tým ukazuje, že blokování bílkovin v drůbežích a psích buňkách, používaných k pěstování očkovacích kmenů, by mohlo učinit to, že by virus lépe rostl, případně urychlil vývoj vakcíny.

Pokud lidé mají různé úrovně IFITM3 ve svých buňkách, pak mohou být jedinci s nízkou úrovní náchylnější k chřipce, spekuluje Andrew Mehle, virolog z University of Kalifornia v Berkeley. Klade si také otázku, zda popis tříd bílkovin IFITM může určit, které viry mohou infikovat tyto třídy.
Stovky interakcí mezi virem H1N1 a hostitelskými proteiny se odehrávají v průběhu infekce. Dříve vědci zkoumali, jak jednotlivé virové proteiny interagují s lidskými buňkami. Nové, rozsáhlé měřítko ukazuje, že chřipkový virus H1N1 spojí nějakým způsobem 10 proteinů k 1754 lidským proteinům, oznámili výzkumníci vedení Aviv Regeva a Nir Hacohen z Broad Institute of MIT a Harvardu v Cambridge, Mass. Z těchto vztahů je 87 přímo mezi chřipkou a lidskými proteiny. Nepřímá spojení doplní zbytek a zahrne některé interakce, které ovlivňují množství lidských bílkovin v buňce.

V průměru jeden protein chřipky interaguje s přibližně dvakrát tolik lidskými proteiny stejně jako typický lidský protein s dalšími lidskými proteiny, říká Regev. Virus chřipky „je skutečně zaslán mnoha chapadly do buňky," a silně ovlivňuje chování hostitelské buňky, říká.

Zdroj:
http://www.sciencenews.org/view/generic/id/50955/title/When_body_meets_H1N1_flu