Kdo byl Luther Burbank

Někteří pamětníci si možná vzpomenou, že při epidemii mičurinské biologie se toto jméno objevovalo. Mělo posloužit jako alibi pro fantazie typu „přetváření přírody", což ovšem byla velká křivda.

Luther Burbank se narodil v roce 1849 v Massachusetts a jako mladík pracoval v továrně na pluhy. Zřejmě byl přemýšlivý a pilný čtenář, neboť brzy po vydání se mu dostala do rukou Darwinova publikace „Proměnlivost živočichů a rostlin při domestikaci" (The Variation of Animals and Plants under Domestication) a velice ho inspirovala. Najednou přestal vidět druhy rostlin a živočichů jako neměnné výsledky Stvoření, jak bylo tenkráte běžné, ale změnily se mu ve výtvory selekce, která je formovala postupnými změnami. Později to vyjádřil velmi vzletně: „...druhy rostlin jsou v našich rukách plastické jako hlína v rukou hrnčíře nebo jako barva na malířově plátně. Mohou být snadno tvarovány v krásnější formy než si může malíř nebo sochař představit."

Jeho nadšená činnost jako šlechtitele vlastně začala dvaceti třemi semeny brambor. Brambory byly běžně množeny vegetativně hlízami. Burbank na svém poli si povšiml bobule vytvořené po odkvětu a nechal ji dozrát. Po odpadnutí se mu sice ztratila, ale díky vytrvalosti ji našel a získal 23 semen brambor. Zasel je a vybíral potomstvo. Z jednoho z nich vyšlechtil (1872-4) odrůdu později nazvanou Russet Burbank. Dodnes poskytuje komerčně vynikající brambory - do světa šířené zejména provozovnami McDonald's.

Další kariéru této odrůdy nastartovala firma Monsanto, která do ní zavedla gen pro peptid z bakterie Bacillus thuringiensis. Je z takového kmene, který pro své potomstvo zajišťuje výživu pomocí tohoto peptidu schopného proděravět zažívací trubici brouků. Brouk, který sežere buňku bacila se spórou, se tak stane živou konzervou pro potomstvo bakterie. Přenesením tohoto peptidu do buněk bramboru - čili genetickou modifikací - vznikla odrůda bránící se mandelince bramborové. Stále šíří Burbankovo jméno jako odrůda Bt New Leaf Russet Burbank. Pěstuje se zejména Idahu od roku 1995.

Burbank jako šlechtitel pracoval 50 let v kalifornské Santa Rosa. Používal nejen křížení, ale také roubování, o kterém byl přesvědčen, že je nástrojem přenosu vlastností. Vyšlechtil mnoho dodnes užívaných odrůd - kolem 800 - stromů, okrasných květin i trávy. Třeba švestek (113 odrůd), nektarinky, broskve, borůvek, třešní, jahod, ořechů, ale také kaktusů (35 odrůd), jiřin, lilií a slunečnic.

Proto se stal autoritou, na kterou se odvolávalo mičurinství. Měli s Mičurinem něco společného, i když je dělilo takřka půl století. Burbank na počátku své šlechtitelské práce neznal práce Mendela - ty se staly známé až začátkem 20. století - a mičurinství Mendelova pravidla křížení považovalo za pavědu. Také Burbankův vztah k vědě byl, jemně řečeno, volný. Jak už lze tušit z výše uvedeného citátu, spíše dal na cit a emoce. Věřil ve vibrace energie a umění vcítit se do rostlin. Tomu i odpovídá název jeho katalogu z roku 1893 New Creations in Fruits and Flowers. Také na popis jeho šlechtitelských postupů ani zdaleka nelze klást kriteria protokolu vědecké práce.

Kromě toho musel vzdorovat tlakům komerčních zájmů, které, pochopitelně, jeho odrůdy přitahovaly. I když byl svou povahou idealista přesvědčený, že posláním jeho práce je prospět lidem, - mimo jiné financoval i místní školy - byl velkým propagátorem rozšíření možností patentovat i na nové odrůdy. To se splnilo až v roce 1930, čehož se nedožil, zemřel 1926 v Santa Rosa.
Burbank se řadí do společnosti Edisona a Henryho Forda, což si svou prácí plně zaslouží. Výročí jeho narození - 7. březen - se nazývá Den Stromů a na jeho památku se sázejí stromy. O jeho životě a práci vyšlo mnoho publikací a populárních knih. Tak jako ho brali coby záštitu mičurinci, tak své argumenty za jeho jméno dnes neprávem skrývají odpůrci biotechnologie, prohlašujíce, že on „neznásilňoval" přirozenost rostlin, což podle nich přenášení genů metodou rekombinantní DNA činí.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník