Jsme „uchvatitelé zemědělské půdy

Koupíme-li makový koláč, koupili jsme vše, co je k jeho výrobě třeba: mouku, cukr, kypřící prášek, mák, vodu, energii a lidskou práci. Výrobce tyto potřebné zdroje kupuje. Koupí-li mouku, kupuje v podstatě pšenici. Ta spolu s mákem je však komodita zvláštního charakteru. Všechny ostatní, případně jejich nezbytné složky a suroviny, lze podle potřeby získat dovozem, ale k výrobě máku a pšenice je nutná zemědělská půda. Tu dovézt nelze. Každý stát, každá společnost jí má určitou rozlohu a s tím musí vyjít.

Koupíme-li makový koláč, koupili jsme vše, co je k jeho výrobě třeba: mouku, cukr, kypřící prášek, mák, vodu, energii a lidskou práci. Výrobce tyto potřebné zdroje kupuje. Koupí-li mouku, kupuje v podstatě pšenici. Ta spolu s mákem je však komodita zvláštního charakteru. Všechny ostatní, případně jejich nezbytné složky a suroviny, lze podle potřeby získat dovozem, ale k výrobě máku a pšenice je nutná zemědělská půda. Tu dovézt nelze. Každý stát, každá společnost jí má určitou rozlohu a s tím musí vyjít.

Proto dovezeme-li pšenici, přisvojili jsme si v zemi exportéra virtuální rozlohu zemědělské půdy nezbytné pro vypěstování dovezeného množství pšenice. Čili globální obchod se zemědělskými produkty je současně obchodem se zemědělskou půdou. Přitom je všeobecně známo, že celosvětová výměra zemědělské půdy spolu s dostupností sladké vody jsou hlavními limitujícími faktory výživy rostoucí lidské populace. Proto virtuální dovoz a vývoz zemědělské půdy je vážné téma.

Obecně se mezinárodní obchod řídí komparativní výhodou: země, která má podmínky vyrábět dané zboží levněji než jiné země, je vývozcem. Jenže u virtuálního vývozu zemědělské půdy to neplatí, neboť zásahy států a politiků vztahy deformují. Navíc obchodní mechanismus virtuálního obchodu zemědělskou půdou způsobuje obrovské škody společnosti. Získávání zemědělské půdy klučením lesů a přeměnou volné ležící půdy na zemědělskou je zdrojem 18% veškeré produkce skleníkových plynů, více než průmysl a doprava.

Protože politika států hraje v tomto obchodě zásadní roli, věnovala se mu z hlediska EU skupina Humboldtovy univerzity vedená Haraldem von Witzkem (z této výzkumné zprávy jsou převzaty níže uvedené tabulky). Konstatuje, že EU se stala největším dovozcem zemědělských produktů. Svou půl miliardu konzumentů musí nasytit produkcí pouhých 9 milionů (1,8%) zemědělců. To vede k situaci, kterou zachycuje tabulka 1 založená na údajích WTO pro rok 2008.

Tabulka 1- Export/import zemědělských produktů v miliardách USD

Je zřejmé, že EU je světově největším importérem zemědělských produktů a tím i virtuální výměry zemědělské půdy. Hraje v tom úlohu sílící euro proti dolaru, vzestup životní úrovně, ale i zaostávání evropského zemědělství. Připojuje se pokles investic do zemědělského výzkumu a politické zásahy, které blokují nebo silně omezují technologické inovace v zemědělství.

Poměr export/import v EU je nehorší u obilovin. Navíc regulátoři světového podnebí natahují ruce po zelené energii. Např. v Německu se 1.5 milionu tun obilovin spotřebuje jako „alternativní zdroj energie". EU je vysloveným dovozcem rostlinných olejů, světově druhým po Číně. Řepka se používá pro přídavky do pohonných hmot, ale potravinářský olej se dováží (viz tabulka 2).

Přitom vzestup cen potravin v poslední době ukazuje, že poptávka převyšuje nabídku. To má jasné důvody: Od roku 1961 do 2007 vzrostla populace ze 3 na 6,7 miliard, tj. o 123%, zatím co rozloha zemědělské půdy ze 4,51 na 4,93 miliard ha, tj. o 11%. A to včetně klučení deštných lesů. Situace se stále zhoršuje, neboť industrializací půdy ubývá, nastupují klimatické změny. Kalorická bilance potravy ukazuje situaci ještě černější. V dříve rozvojových, dnes rozvíjejících se zemích stoupá požadavek na kvalitu potravy a tím narůstá živočišná výroba: za posledních 50 let u hovězího 4,4-kráte u vepřového je nárůst asi poloviční. Přitom na energetickou jednotku zvířete je třeba vynaložit osmi- až desetinásobek energetického obsahu rostlin.

Podívejme se podrobněji na hospodaření EU v tabulce 2.

Tabulka 2- Vývoz, dovoz a celková bilance externího obchodu EU v hlavních zemědělských produktech. Vyjádřeno v milionech tun.

Podívejme se nakonec domů: Na zasedání rady České akademie zemědělských věd uvedl Jan Záhorka z Agrární komory ČR (AK), že do budoucna bude přebývat až půl milionu hektarů orné půdy a 100 tisíc hektarů trvalých travních porostů. Proto naši zemědělci lobují za přidávání biosložky do paliv. V případě MEŘO (methylester řepkového oleje) jde o ekologicky kontraproduktivní záležitost, neboť na jeho výrobu se spotřebuje více energie, než se z něj získá a naftu neušetří.

Otázky nákupu zemědělské půdy a současného nadbytku vlastní by se měly příslovečným selským rozumem posoudit v současné diskusi o Společné zemědělské politice EU, ke které Komise EU vyzvala. Měl by se brát ohled na to, že tyto rozpory financují Evropané.

Autor: Jaroslav Drobník