Je možné svalům navrátit mladost?

Při této otázce asi mnohým přijde na mysl pohyb, nebo cvičení. Odpověď je správná, ale jen částečně. O některých biologických příčinách stárnutí svalů a úpadku jejich regeneračních schopností, ale i o naději, kterou nabízejí nové vědecké poznatky, vypovídají výsledky výzkumu amerických a dánských biologů.

Studie, uskutečnéná na dvou významných universitách - Kalifornské v Berkeley a na Kodaňské, odhalila některé klíčové biochemické mechanizmy, spojené se stárnutím svalů. Jejich ovlivněním by se možná dal otočit chod biologických hodin svalové tkáně starších lidí. Článek na toto téma zveřejnilo včerejší vydání vědeckého časopisu EMBO Molecular Medicine, vydávaného Evropskou organizací pro molekulární biologii (European Molecular Biology Organization).

"Naše studie dokazuje, že když se svalovým kmenovým buňkám poskytne správná kombinace biochemických signálů, opět se nastartuje jejich schopnost regenerovat svaly u seniorů. Jako za dob jejich mladosti, " vysvětluje šéfka výzkumu, profesorka Irina Conboy. "To nabízí nové slibné cíle pro prevenci před tělo oslabující svalovou atrofií, která doprovází stárnutí, a možná tak i pro regeneraci jiných tkání poškozených degenerativními nemocemi."

Předchozí výzkum na zvířecích modelech dokázal, že schopnost dospělých kmenových buněk vykonávat své poslání - opravy a nahrazování poškozené tkáně, řídí molekulární signály, které dostávají od svého okolí. Tyto signály se s věkem mění, což způsobuje, že opravný systém selhává. Ale může být znovu nastartován právě pomocí zmíněných biochemických signálů.

To co platí pro myši, nemusí pro člověka. Lidský život trvá sedm až osm desetiletí, zatímco laboratorní myši hynou v druhém roce svého života. Nyní se ukázalo, že i u člověka, stejně jako u hlodavců, fungují stejné, prastaré, evolučně zakonzervované mechanizmy.

Vědci naverbovali 30 věkově vhodných zdravých mužů v dobré fyzické kondici a rozdělili je do dvou skupin. Mladíky ve věku 21 až 24 let (průměr 22,6 let) a muže zralé, 68 až 74leté (s průměrem 71,3 let). Na začátku pokusu jim provedli biopsii čtyřhlavého stehenního svalu (quadricepsu), jinými slovy, odebrali vzorky svalové tkáně. Zkoumanou nohu pak každému jednotlivci na dva týdny znehybnili - zavázali ji do pevné formy, aby si v ní mohly svaly, nenamáhané pohybem, v klidu ochabovat (atrofovat). Když byly končetiny po 14 dnech z neohebného vězení vysvobozeny, jejich majitele čekalo systematické, dlouhodobé cvičení na posilovacích strojích. Aby svaly nohou znovu nabraly na hmotě a síle. První tři dny a pak po čtyřech týdnech od začátku tréninkové fáze pokusu vědci opět udělali odběry vzorků tkáně ze stejného svalu.

Zdroj: http://www.osel.cz