Jak se rostliny chrání proti genetickému poškození?

Britští vědci z výzkumného centra John Innes Centre zjišťovali, jak se rostliny chrání před genetickým poškozením, které vyvolávají faktory okolního prostředí. Ukázalo se, že rostliny mají detekční mechanismus, který zajistí, že se poškozená DNA nepřenese do dalších generací buněk.

Rostliny mají ve svých růstových meristémech malé populace kmenových buněk. Ty se mohou dělit na nové buňky a zařídit růst kořenů či stonků rostliny.

Tyto kmenové buňky jsou prekurzory rostlinných pletiv a orgánů. Když v těchto buňkách dojde ke genetickému defektu, rozšíří se pak do celé rostliny, kde přetrvá po celou dobu její existence.

Proto je pro rostliny důležité takovému šíření genetických poruch bránit. U kmenových buněk růstových meristémů je takové riziko akutní i kvůli tomu, že jde o pletiva, co jsou obyvkle exponovaná okolnímu prostředí.

Nick Fulcher a Robert Sablowski s kolegy pomocí rentgenového záření a chemikálií experimentálně poškozovali DNA rostlinných buněk. Přišli na to, že rostlinné kmenové buňky jsou na poškození DNA mnohem citlivější než jiné rostlinné buňky.

Když dotyčné kmenové buňky „zjistí“, že mají genetický defekt, spáchají buněčnou sebevraždu. Tento mechanismus brání tomu, aby se poškozené genomy dostaly do nových částí rostliny.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: