Jak dostat do buňky léčiva založená na RNA interferenci?

Malé kousky syntetické siRNA, které mohou spustit mechanismus RNA interference (RNAi), mají velký terapeutický potenciál u celé řady onemocnění, včetně rakoviny a pandemických virů.

Zní to dobře, ale problém tkví v doručení takových látek do buňky. V případě RNAi léčiv založených na siRNA to je extrémně obtížné. Výzkumníci z medicíny Kalifornské univerzity v San Diegu se to snaží vyřešit vývojem chemického maskování, které by umožnilo RNAi léčiva snadno propašovat do buněk. Jakmile by se zamaskované látky dostaly do buňky, tak by je měl aktivovat buněčný metabolismus, aby mohly spustit RNA interferenci.

Podle vedoucího výzkumu Stevena Dowdyho se v dnešní době RNAi léčiva posílají do buněk v nanočásticích. Nanotechnologie sice skutečně RNAi léčiva bezpečně dopraví na místo určení, nanočástice jsou ale bohužel příliš velké. Asi tak 5 tisíckrát větší, než samotné molekuly léčiv RNAi a ty nejsou žádnými střízlíky. Asi jako nechat si až do obývacího pokoje doručit balíček v ohromném kamionu.

Vlastnosti RNAi léčiv, především velikost jejich molekul a četné fosfátové anionty způsobují, že je buněčné membrány za normálních okolností odpuzují. Vlastními silami se do buňky nedostanou.

Dowdymu a jeho spolupracovníkům to trvalo osm let, než vyvinuli způsob, jak RNAi léčivům zamaskovat jejich fosfátové anionty, aniž by tím potlačili jejich schopnost rozpoutat RNA interferenci. Výsledkem je použití řetězců s fosfotriesterovými skupinami, které jsou neutrální a snadněji se dostanou do buňky, kde se z nich stanou aktivní RNAi léčiva.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: