Hybridní rostlino-lidský protein pro optogenetiku

V bouřlivě se rozvíjející optogenetice došlo k dalšímu zásadnímu průlomu. Vědci vytvořili nový protein citlivý na světlo OptoSTIM1, který je hybridem mezi rostlinným a lidským proteinem.

Jihokorejský výzkumný tým centra Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) s touto molekulou podstatně vylepšil ovládání buněčných vápníkových iontových kanálů v živém organismu.

Ionty vápníku hrají zásadní roli v celé řadě buněčných funkcí, jako jsou kontrakce svalů, excitace synapsí, růst, diferenciace buněk nebo třeba buněčná smrt. Nedostatek vápenatých iontů přitom může souviset se srdeční arytmií, poruch vnímání anebo například poruchou koordinace pohybů, čili ataxií.

Dosavadní pokusy o přesné ovládání vápníkových kanálů, které zahrnovaly medikamenty a stimulaci elektrickým proudem, nebyly moc úspěšné. Jejich použití nebylo přesné natolik, aby to poskytlo smysluplné výsledky.

Jihokorejští vědci pro použití v optogenetice vytvořili protein, který jako fotoreceptor citlivý na světlo zahrnuje cytochrom Cry2 z oblíbeného plevele molekulárních biologů rostlin huseníčku Arabidopsis thaliana a lidskou verzi běžného živočišného proteinu STromal Interaction Molecule 1 (STIM1), který otevírá buněčné vápníkové kanály. Výsledkem je podivuhodný hybrid OptoSTIM1.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: